Franjo Tuđman
| Franjo Tuđman | |
|---|---|
 |
|
| Ve funkci: 30. května 1990 – 10. prosince 1999 |
|
| Předseda vlády | Stjepan Mesić Josip Manolić Franjo Gregurić Hrvoje Šarinić Nikica Valentić Zlatko Mateša |
| Předchůdce | Ivo Latin (jako Předseda Předsednictva Socialistické republiky Chorvatsko) |
| Nástupce | Vlatko Pavletić (zastupující) |
|
1. předseda Chorvatského demokratického společenství
|
|
| Ve funkci: 1989 – 10. prosince 1999 |
|
| Nástupce | Vladimir Šeks (zastupující) |
|
Stranická příslušnost
|
|
| Členství | Chorvatské demokratické společenství |
|
|
|
| Narození | 14. května 1922 Veliko Trgovišće |
| Úmrtí | 10. prosince 1999 (ve věku 77 let) Záhřeb |
| Děti | Miroslav Tuđman |
| Vzdělání | Vojenská akademie |
| Podpis |  |
| Webová stránka | http://www.tudjman.hr/ |
| Commons | Kategorie Franjo Tuđman |
Franjo Tuđman (též psán Tudjman; 14. května 1922 Veliko Trgovišće – 10. prosince 1999 Záhřeb) byl chorvatský politik, první prezident nezávislého Chorvatska a prominentní člen (zakladatel) strany HDZ, historik a jugoslávský generál.[1]
Původně záhřebský historik a člen komunistické strany, který se v dobách Jugoslávie a politických komplikací na konci 60. let a hlavně v 80. letech dostal do vězení, se dostal na konci existence jugoslávského státu do pozice předsedy Předsednictva Socialistické republiky Chorvatsko. V červnu 1991 vyhlásilo Chorvatsko nezávislost, která byla Brionskou deklarací pozastavena do října 1991. V mezidobí se začaly stupňovat spory ohledně postavení početné srbské menšiny, které vygradovaly bitvou o Vukovar, která je považována za počátek tzv. Vlastenecké války.
Tuđman angažoval Chorvatsko v konfliktu v Bosně a Hercegovině, již v březnu 1991 se v bývalé Titově lovecké chatě v Karađorđevu ve Vojvodině Tuđman dohodl se srbským představitelem Slobodanem Miloševićem, že si Chorvaté a Srbové nebudou bránit v anexi těch oblastí v Bosně, kde má jejich národ většinu.[2][3]
Transformace Chorvatska v tržní ekonomiku se nesla ve znamení prorůstání státu s organizovaným zločinem.[4] Osoby napojené na Tuđmana získaly vliv v tajných službách, ale také rozsáhlé majetky.[5]
Po smrti prezidenta Tuđmana se poměry v zemi po volbách v roce 2000 stabilizovaly.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zrn. Kronika týdne. Týden. 20. 12 1999, čís. 52, s. 10. ISSN 1210-9940.
- ↑ HLADKÝ, Ladislav. Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země. Brno : Doplněk, 1996. 216 s. ISBN 80-85765-61-6. S. 137.
- ↑ ŠESTÁK, Miroslav, et al. Dějiny Jihoslovanských zemí. 2.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. S. 575.
- ↑ LAZAREVIĆ, Uroš. Svět. Týden. 03. 11 2008, čís. 44, s. 60. ISSN 1210-9940.
- ↑ ZRNO, Maytáš. Svět. Týden. 22. 11 1999, čís. 48, s. 40. ISSN 1210-9940.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Franjo Tuđman ve Wikimedia Commons
