Valticko
| Valticko | |
.jpg) | |
| Geografie | |
|---|---|
 Valticko (červeně) na mapě Česka | |
| Hlavní město | Valtice |
| Status | region |
| Souřadnice | 48°45′ s. š., 16°46′ v. d. |
| Rozloha | 87 km² |
| Obyvatelstvo | |
| Jazyk | čeština |
| Národnostní složení | Češi, Moravané |
| Náboženství | křesťanství |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek | Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valticko, dříve psáno Valčicko, něm. Feldsberger Gebiet, je region v jižní části Jihomoravského kraje v Česku, při hranici s Rakouskem. Tato oblast byla ve středověku do roku 1041 součástí Moravy, téhož roku však o toto území přišel Břetislav I. a následně se stalo součástí Východní marky, později součástí Dolních Rakous, v nichž pak setrvalo až do roku 1920, kdy bylo nákladě Saint-germainské mírové smlouvy připojeno k Československu a v jeho rámci začleněno do země Moravské. Jednalo se o jedno ze tří území přičleněných z Rakouska k Československu.
Jde o dnešní území jihomoravského okresu Břeclav, v okolí města Valtice. Na severu je tato oblast ohraničená linií vedoucí přibližně po Lednických rybnících a na východě přibližně tokem Dyje. Dle současného katastrálního členění se jedná o celá katastrální území Valtice, Úvaly u Valtic, Hlohovec, Charvátská Nová Ves, téměř celé katastrální území Poštorná, malou západní okrajovou část katastrálního území Břeclav, část katastru obce Sedlec jižně od potoka Včelínek, a nepatrné části katastrů obcí Ladná a Lednice.
Připojení k Československu[editovat | editovat zdroj]
K Československu byla tato část tzv. Českých Rakous připojena ve dvou etapách:[pozn 1]
- 31. července 1920 - většina území
- 1925 - zbytek území - další území získaly následující obce
- Poštorná (od Bernardsthalu a Reinthalu)[1]
- Sedlec (od Steinebrunnu)[2]
- Úvaly u Valtic (od Herrnbaumgartenu, Schrattenbergu a Steinebrunnu)[3]
- Valtice (od Katzelsdorfu, Reinthalu a Schrattenbergu)[4]
Motivací přičlenění této oblasti k Československu bylo zčásti národnostní hledisko (obce Hlohovec, Charvátská Nová Ves a Poštorná byly české), zčásti hledisko dopravní, neboť tudy procházela strategicky důležitá železniční trať mezi Břeclaví a Znojmem - proto byly připojeny i převážně německé Valtice a Úvaly. Pro změnu malé okrajové části katastru Valtic byly při této úpravě státní hranice předány Rakousku, kde se staly součástí katastru obce Schrattenberg.
V rámci Československa byla tato oblast o rozloze 87 km² spolu s tzv. Dyjským trojúhelníkem připojena k zemi Moravské jako zvláštní územní jednotka Valticko[5]. Teprve k 5. prosinci 1925 došlo na základě vládní vyhlášky ze dne 14. listopadu 1925, č. 242/1925 Sb. z. a n., „kterou se upravují obvody silničních, soudních a politických okresů, obvody finančních a školských okresů a jiných státních úřadů na Valticku“[6] k rozdělení území Valticka mezi stávající moravské politické okresy Hodonín a Mikulov, přičemž obce Charvátská Nová Ves, Poštorná a Hlohovec připadly k politickému okresu Hodonín a soudnímu okresu Břeclav, zatímco Valtice a Úvaly u Valtic byly nově připojené politickému a soudnímu okresu Mikulov.
Po Mnichovu bylo celé Valticko a Dyjský trojúhelník obsazeno Třetí říší. Tato dvě území byla z počátku začleněna do Sudetoněmeckých území, následně k 15. dubnu 1939 byla připojena k zemskému hejtmanství Dolní Podunají, které bylo k 1. květnu 1939 přeměněno v říšskou župu Dolní Podunají, jejíž součástí zůstaly až do konce druhé světové války, po jejímž skončení nastal návrat k předválečnému stavu. Během existence železné opony byla značná část Valticka v nepřístupném hraničním pásmu.
Dnes je téměř celé Valticko součástí turisticky hojně navštěvovaného Lednicko-valtického areálu a také vinařské turistiky na Jižní Moravě.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha: [s.n.], 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 149. (čeština)
- ↑ Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha: [s.n.], 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 151. (čeština)
- ↑ Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha: [s.n.], 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 151. (čeština)
- ↑ Statistický lexikon obcí v republice Československé - II. Země Moravskoslezská. Praha: [s.n.], 1935. Kapitola Změny v rozloze obcí a okresů., s. 151. (čeština)
- ↑ Sbírka zákonů a nařízení státu československého, ročník 1920, částka XCII, str. 1135
- ↑ Sbírka zákonů a nařízení státu československého, ročník 1925, částka 104, str. 1183
