Rudolfinum
| Rudolfinum | |
 Novorenesanční budova Rudolfina se sochou Antonína Dvořáka | |
| Účel stavby | |
|---|---|
|
koncertní síň, galerie | |
| Základní informace | |
| Sloh | novorenesance |
| Architekti | Josef Zítek a Josef Schulz |
| Výstavba | 1876–1881 |
| Přestavba | 1990–1992 |
| Stavebník | Česká spořitelna |
| Pojmenováno po | Rudolf Habsbursko-Lotrinský |
| Poloha | |
| Adresa |
Alšovo nábřeží 79/12 Praha 1, Staré Město 110 00 Praha 1,  Česko |
| Ulice | Alšovo nábřeží, 17. listopadu, Na rejdišti a Náměstí Jana Palacha |
| Souřadnice | 50°5′23,22″ s. š., 14°24′55,3″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11733/1-55 (PkMISSezObr) |
| Web | www.rudolfinum.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
|
galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rudolfinum je novorenesanční budova na náměstí Jana Palacha při pravém břehu řeky Vltavy na Starém Městě v Praze. V její Dvořákově síni se pořádají významné koncerty, např. v rámci Pražského jara. Budova Rudolfina patří České filharmonii, která zde má zároveň své hlavní sídlo.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Byla vystavěna v letech 1876–1881 a slavnostní otevření proběhlo 7. února 1885 jako víceúčelové kulturní zařízení s koncertní síní a výstavními sály. Rudolfinum nechala postavit u příležitosti 50. výročí svého založení Česká spořitelna, která požádala následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Rudolfa, aby stavba byla pojmenována po něm.[1] Bylo pro ni vybráno místo na východním břehu Vltavy zvané Rejdiště.
Na stavbu budovy byla vypsána veřejná soutěž a následně byla výstavba svěřena architektům Josefu Zítkovi a Josefu Schulzovi, kteří ji dokončili v roce 1881. Stavba dostala jméno po korunním princi Rudolfovi.
Roku 1884 byla zřízena koncertní síň, dnes pojmenvoná Dvořákova síň. V zadním traktu se nachází menší koncertní sály, Sukova síň, Kubelíkova síň a respirium.
Období československého státu[editovat | editovat zdroj]
Po vzniku Československa byla budova označována jako Dům umělců. Budova byla několikrát upravována, v meziválečném období dokonce pro potřeby československého Národního shromáždění (autorem přestavby byl Rudolf Kříženecký). To zde zasedalo od roku 1919 do 1939. V roce 1920, 1927 a 1934 zde byl zvolen prezidentem Republiky československé Tomáš Garrigue Masaryk. V ose dnešní Dvořákovy síně stála pod varhany mramorová socha prezidenta Masaryka od Jana Štursy, která je nyní umístěna v Rothmayerově sále před vchodem do Španělského sálu na Pražském hradě.
V poválečném období byla budova sídlem Hudební fakulty Akademie múzických umění a České filharmonie. Její poslední kompletní rekonstrukce proběhla v letech 1990–1992.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Budova je sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Interiér Dvořákovy síně
Vstupní hala
Interiér Dvořákovy síně, galerie
Rudolfinum v noci
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolfinum ve Wikimedia Commons - Galerie Rudolfinum ve Wikimedia Commons
- Rudolfinum – oficiální web
- Rudolfinum na stránkách České filharmonie
- Galerie Rudolfinum
- Hladká, V: Rudolfinum a jeho genius loci diplomová práce na FF MUNI, Brno, 2010
