Jan Roth
| Jan Roth | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. listopadu 1899 Náchod  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 4. října 1972 (ve věku 72 let) Praha  Československo |
| Povolání | kameraman a kameraman |
| Ocenění | zasloužilý umělec |
| Děti | Alan Pajer |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| dcera | Alena Rothová Pajerová |
|---|---|
| vnuk | Alan Pajer |
| vnuk | Otakar Pajer |
| prasnacha | Olga Janovská Pajerová Sozanská |
| prasnacha | Saša Pajerová |
| prasnacha | Karolína Pajerová |
| pravnučka | Monika MacDonagh-Pajerová |
| pravnučka | Alena Pajerová |
| pravnučka | Kateřina Jacques |
| pravnuk | David Pajer |
| pravnuk | Oskar Pajer |
| pravnuk | Radan Pajer |
| prapravnučka | Emma Smetana |
| prapravnuk | Miki Pajer |
| prapravnuk | Matěj Pajer |
| praprapravnučka | Lennon Marlene Haj Hossein Smetana[1] |
Jan Roth (10. listopadu 1899 Náchod[2] – 4. října 1972 Praha)[3][4] byl český kameraman, otec fotografů Alana Pajera (fotograf Václava Havla) a Otty Pajera, dědeček političek Kateřiny Jacques a Moniky McDonagh Pajerové.
Život[editovat | editovat zdroj]
K filmu se dostal v roce 1923, nejdříve pracoval jako pomocník režiséra Karla Antona, později pracoval jako vrchní osvětlovač a technický šéf u Karla Lamače. K funkci kameramana se propracoval během pobytu v zahraničí, do Česka se vrátil v roce 1934.[5]
Ve filmech To neznáte Hadimršku (česká i německá verze, strážník) a Lásky Kateřiny Strnadové si rovněž zahrál, na filmu Slepice a kostelník spolupracoval jako pomocný režisér.[5]
Jako kameraman proslul mj. tím, že dokázal využít světelné členění prostoru a šerosvit k dramatickému účinku.[6]
Dílo, výběr[editovat | editovat zdroj]
- 1934 V cizím revíru, režie Vladimír Majer (kamera Jan Roth společně s Josefem Střechou)
- 1935 Polibek ve sněhu, režie Václav Binovec (kamera Jan Roth společně s Václavem Hanušem)
- 1935 Cácorka, režie Jan Svoboda
- 1936 Lojzička, režie Miroslav Cikán
- 1936 Irčin románek, režie Karel Hašler
- 1937 Kariéra matky Lízalky, režie Ladislav Brom
- 1938 Svatební cesta, režie Vladimír Slavínský
- 1938 Cech panen kutnohorských, režie Otakar Vávra
- 1938 Neporažená armáda, režie Jan Bor
- 1938 Jarka a Věra, režie Václav Binovec
- 1939 Kouzelný dům, režie Otakar Vávra
- 1939 Humoreska, režie Otakar Vávra
- 1939 Dívka v modrém, režie Otakar Vávra
- 1940 Muzikantská Liduška, režie Martin Frič
- 1940 Čekanky, režie Vladimír Borský
- 1943 Experiment, režie Martin Frič
- 1944–5 Rozina sebranec, režie Otakar Vávra
- 1947 Uloupená hranice, režie Jiří Weiss
- 1947 Podobizna, režie Jiří Slavíček
- 1952 Pyšná princezna, režie Bořivoj Zeman
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
- 1937 Cena ministra průmyslu, obchodu a živností za kameru ve snímku Batalion
- 1939 Svatováclavská cena ministra průmyslu, obchodu a živností za fotografii dramatu Věra Lukášová
- 1964 Vyznamenání Za vynikající práci (u příležitosti 65. narozenin)
- 1968 Titul zasloužilý umělec
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HONG, Veronika. EMA, JORDAN A LENON: Rok změn. marianne [online]. Dostupné online.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1899-1902 v Náchodě, sign.106-7287, ukn.6438, str.73. Dostupné online
- ↑ http://www.kinobox.cz/cfn/osoba/32368-jan-roth
- ↑ Malá československá encyklopedie, Encyklopedický institut ČSAV, 1987, 5. díl, str. 375
- ↑ a b Jan Roth v Česko-Slovenské filmové databázi
- ↑ Přiručný slovník naučný, III. díl, str. 883, Academia 1966
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Muži za kamerou, Luboš Bartošek
- Filmové profily, Šárka Bartošková
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 59, 70, 108, 171, 174, 180, 206, 233, foto 130, 167–8, 437, 453
- Český hraný film, 3. díl; 1945–1960; ISBN 80-7004-115-3
