Obecní dům
| Obecní dům | |
 Obecní dům | |
| Účel stavby | |
|---|---|
|
reprezentační účely, kulturní akce | |
| Základní informace | |
| Sloh | secese |
| Architekti |
Antonín Balšánek a Osvald Polívka |
| Výstavba | 1905–1912 |
| Současný majitel | Hlavní město Praha |
| Poloha | |
| Adresa |
náměstí Republiky 1090/5 Staré Město 110 00 Praha 1 |
| Ulice | Celetná, náměstí Republiky, U Obecního domu a U Prašné brány |
| Souřadnice | 50°5′15″ s. š., 14°25′42″ v. d. |
  Obecní dům Obecní dům, Praha | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 11738/1-449 (PkMISSezObr) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obecní dům (původním názvem Obecní dům Král. hl. města Prahy[1], nazývaný též např. Obecní dům u Prašné brány[2][p 1] nebo Reprezentační dům hlavního města Prahy) čp. 1090 je jedna z nejznámějších secesních staveb v Praze. Stojí na náměstí Republiky (or. č. 5), v sousedství Prašné brány naproti domu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům a kulturním akcím (koncerty, výstavy).
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV. jako své sídlo, a poté dvůr ještě sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad.
Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská a průchod do Prašné brány v Celetné ulici. Protože z Královského paláce vycházely korunovační průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. Královské cesty. Areál byl později využíván k různým účelům, když byl využíván jako seminář, byl v areálu také postaven kostel svatého Vojtěcha. V letech 1902–1903 byly všechny budovy v areálu včetně kostela zbořeny.[3] S výkopy základů se počalo 21. srpna 1905, dům byl slavnostně otevřen 16. prosince 1912.[1]
Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání dosavadní komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1994–1997.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Obecní dům byl vystavěn v letech 1905–1912 na základě vítězství v architektonické soutěži podle plánů architektů Antonína Balšánka a Osvalda Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara.
Interiér[editovat | editovat zdroj]
Jeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivalu Pražské jaro, varhanní koncerty aj. Další sály jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce.
V přízemí a v suterénu je několik restaurací a kaváren. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.
Okolí[editovat | editovat zdroj]
V okolí Obecního domu se nacházejí další významné objekty:
- Dům U Hybernů s divadlem Hybernia
- Věžníkovský palác (dnes hotel Kempinski)
- Swéerts-Šporkův palác
- Palác Losyů z Losinthalu (Lidový dům)
- Masarykovo nádraží
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jak vyplývá z Věstníku hl. m. z roku 1913, byl přinejmenším v tomto roce považován název Obecní dům u Prašné brány považován za oficiální. Přitom název Obecní dům u Prašné věže byl označen za germanismus.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Otevření Obecního domu Král. hl. města Prahy. Věstník obecní Král. hl. města Prahy. 31. 12. 1912, s. 507. Dostupné online.
- ↑ Věstník obecní Král. hl. města Prahy. 2. 10. 1913, s. 352. Dostupné online.
- ↑ Historie Obecního Domu. www.obecnidum.cz [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-19.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Obecní dům ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
