Mário Soares
Mário Soares | |||||||||||||||
![]() | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Narození |
7. prosince 1924 Lisabon, ![]() | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Úmrtí |
7. ledna 2017 (ve věku 92 let) Lisabon, ![]() | ||||||||||||||
Místo pohřbení | Cemitério dos Prazeres v Lisabonu | ||||||||||||||
Choť | María Barroso | ||||||||||||||
Děti | João, Isabel | ||||||||||||||
Alma mater | Lisabonská universita | ||||||||||||||
Profese | politik, advokát a spisovatel | ||||||||||||||
Ocenění |
velkokříž Řádu Isabely Katolické (1977) velkokříž Řádu Karla III. (1983) honorary doctorate of the University of Salamanca (1987) velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1987) … více na Wikidatech | ||||||||||||||
Podpis |
![]() | ||||||||||||||
Webová stránka |
www | ||||||||||||||
Commons | Kategorie Mário Soares | ||||||||||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Mário Alberto Nobre Lopes Soares (7. prosince 1924, Lisabon – 7. ledna 2017, Lisabon[1]) byl portugalský politik, představitel Socialistické strany (Partido Socialista), v jejímž čele stál v letech 1973–1986. Byl premiérem Portugalska v letech 1976–1978 a 1983–1985 a prezidentem Portugalska v letech 1986–1996.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval historii a filozofii na Univerzitě v Lisabonu a posléze zde působil jako vyučující. Na studiích se zapojil do opozičního hnutí proti Salazarově diktatuře a vstoupil i do Portugalské komunistické strany. Byl několikrát zatčen a musel odejít z univerzity. Vystudoval proto práva a stal se právníkem.
V 60. letech se vzdálil komunistickému hnutí a v roce 1964 založil sociálnědemokratické hnutí Acção Socialista Portuguesa (Portugalská socialistická akce), z níž roku 1973 vznikla portugalská Socialistická strana (v německém Bad Münstereifelu, pod patronací Willyho Brandta).
Působil jako obhájce v politických procesech, byl např. právním zástupcem rodiny generála Humberta Delgada, kterého v roce 1965 zavraždila portugalská tajná policie PIDE. O rok dříve Soares Delgada navštívil poté, co byl generál operován a hospitalizován v Praze ve Státním sanatoriu Sanopz.[2]
Za svou politickou činnost byl Soares dvanáctkrát vězněn, např. v roce 1968 byl téměř na rok deportován na ostrov sv. Tomáše v Guinejském zálivu.[3] Od roku 1970 působil v exilu, nejprve v Římě, poté ve Francii, kde vyučoval na univerzitách ve Vincennes, Paříži a Rennes. Do Portugalska se vrátil během takzvané Karafiátové revoluce roku 1974. Vznikla prozatímní demokratická vláda pod vedením Vasco Gonçalvese, v níž se Soares stal ministrem pro kolonie a začal přispívat k rozbití koloniálního panství – zahájil například jednání se Samorou Machelem o nezávislosti Mozambiku. Vláda však byla brzy paralyzována spory mezi socialisty a komunisty, které vzplály zejména kvůli vlivu v levicovém deníku República.
Ve volbách roku 1976 socialisté zvítězili, sestavili vládu a Soares se stal premiérem. V kabinetu byli nejprve i komunisté, ale brzy odešli. Menšinový kabinet pak udělal řadu nepopulárních opatření ke zkrocení rozpočtových deficitů. Nebyl proto dlouho udržitelný a Soares roku 1978 rezignoval. U moci se pak střídali úřednické, středové a konzervativní vlády, až do roku 1983, kdy se Soares stal podruhé premiérem. Jeho druhá vláda prosadila vstup Portugalska do Evropského hospodářského společenství, přičemž se Soaresovi podařilo v této věci otočit portugalské veřejné mínění.
Roku 1986 zvítězil v přímých prezidentských volbách o pouhá dvě procenta, při znovuzvolení roku 1991 však již jednoznačně triumfoval se ziskem 70 procent hlasů. Jeho prezidentství bylo založeno na spektakulárních cestách po Portugalsku, které byly vždy tematické (například životní prostředí apod.). Aktivně též kritizoval konzervativní vlády, s nimiž musel během svého prezidentství spolupracovat, což někteří komentátoři kritizovali jako překračování ústavní role prezidenta. Dne 27. prosince 1989 se stal první hlavou státu, která přijela do Československa v průběhu sametové revoluce, před Havlovou volbou prezidentem. Došlo také k osobnímu setkání, když přicestoval na pozvání Koordinačního centra Občanského fóra.[4] Osobním darem Havlovi byla první prezidentská limuzína.[5][6]
Po skončení prezidentského mandátu se roku 1999 stal europoslancem za Socialistickou stranu, europarlament opustil roku 2004. Roku 2005 znovu kandidoval na prezidenta, získal však již jen 14 procent hlasů a skončil až třetí za konzervativcem Aníbalem Cavaco Silvou a nezávislým kandidátem Manuelem Alegrem. V anketě Naši velcí Portugalci (obdoba ankety Největší Čech či 100 Greatest Britons) z roku 2007 skončil na 12. místě.
Byl členem největší portugalské zednářské lóže.
Zemřel dne 7. ledna 2017 ve věku 92 let v nemocnici v Lisabonu.[7]
Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
Soares získal během svého života řadu státních i nestátních vyznamenání a ocenění jak portugalských tak zahraničních. Mezi lety 1977 a 1998 získal čestné doktoráty na 36 univerzitách po celém světě. Během svého funkčního období prezidenta Portugalska byl velmistrem portugalských řádů.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Portugal’s former president Mario Soares dies at 92. France 24. 2017-01-07. Dostupné online [cit. 2017-01-07]. (anglicky)
- ↑ KLÍMA, Jan. Dějiny Portugalska. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-903-4.
- ↑ Zemřel Mário Soares. Muž, který dovedl Portugalce k demokracii. iDNES.cz [online]. 2016-1-7. Dostupné online.
- ↑ ŽANTOVSKÝ, Michael. Havel. Praha: Argo, 2014. ISBN 978-80-257-1213-9. S. 400.
- ↑ Žantovský, s. 356
- ↑ středa 27. prosinec 1989 [online]. Knihovna Václava Havla [cit. 2015-08-29]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Ve věku 92 let zemřel bývalý portugalský prezident Soares, který se zasloužil o návrat k demokracii. Aktuálně.cz [online]. [cit. 2017-01-07]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mário Soares ve Wikimedia Commons
Osoba Mário Soares ve Wikicitátech
- Profil na stránkách Nadace Mário Soarese
- Profil na stránkách úřadu portugalského prezidenta
- Profil na stránkách Leme.pt
- Premiéři Portugalska
- Prezidenti Portugalska
- Ministři zahraničních věcí Portugalska
- Socialisté
- Absolventi vysokých škol v Portugalsku
- Držitelé čestných doktorátů
- Nositelé Národního řádu levharta
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu osvoboditele
- Čestní rytíři velkokříže Řádu lázně
- Nositelé Řádu Serafínů
- Nositelé Řádu jugoslávské hvězdy
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Karla III.
- Rytíři velkokříže Řádu Karla III.
- Rytíři velkokříže Řádu Isabely Katolické
- Nositelé velkokříže Řádu mysu Dobré naděje
- Nositelé Řádu za zásluhy (Senegal)
- Rytíři velkokříže Řádu znovuzrozeného Polska
- Nositelé velkokříže Řádu za zásluhy Polské republiky
- Rytíři velkokříže Řádu svatého Olafa
- Nositelé velkokříže Řádu nizozemského lva
- Nositelé Řádu Muhammada
- Nositelé Maltézského záslužného kříže
- Nositelé Národního řádu za zásluhy
- Nositelé Nassavského domácího řádu zlatého lva
- Nositelé Národního řádu Pobřeží slonoviny
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku
- Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu islandského sokola
- Nositelé velkokříže Řádu islandského sokola
- Nositelé velkokříže Záslužného řádu Maďarské republiky
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Pia IX.
- Nositelé velkokříže Řádu Spasitele
- Nositelé Velkokříže speciální třídy Záslužného řádu Německa
- Nositelé velkokříže Záslužného řádu Německa
- Nositelé velkokříže Řádu čestné legie
- Nositelé Velkokříže Řádu za zásluhy
- Nositelé Řádu Nilu
- Nositelé Národního řádu za zásluhy (Ekvádor)
- Nositelé Řádu za zásluhy Duarta, Sáncheze a Melly
- Rytíři Řádu slona
- Rytíři velkokříže Řádu Dannebrog
- Nositelé Řádu Makaria III.
- Nositelé Řádu za zásluhy (Konžská republika)
- Nositelé Řádu Stará planina
- Nositelé Řádu národního kongresu
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu Jižního kříže
- Nositelé velkokříže Řádu Jižního kříže
- Nositelé Národního řádu za zásluhy (Brazílie)
- Nositelé Čestného odznaku Za zásluhy o Rakousko I. třídy
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu bílé růže
- Rytíři velkokříže Řádu Kristova
- Nositelé velkokříže Řádu aztéckého orla
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu věže a meče
- Čestní rytíři velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
- Nositelé Řádu za zásluhy v diplomatických službách I. vyšší třídy
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu za zásluhy (Chile)
- Rytíři velkokříže Řádu dubové koruny
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu Boyacá
- Nositelé Řádu palestinské hvězdy
- Nositelé Řádu Amílcara Cabrala
- Nositelé Řádu 7. listopadu
- Nositelé velkokříže s řetězem Řádu svobody
- Narození 1924
- Narození 7. prosince
- Narození v Lisabonu
- Úmrtí 2017
- Úmrtí 7. ledna
- Úmrtí v Lisabonu