Karel Pelant
| Karel Pelant | |
Karel Pelant | |
| Narození |
28. října 1874 Praha |
|---|---|
| Úmrtí |
24. ledna 1925 (ve věku 50 let) Praha |
| Příčina úmrtí |
tragická nehoda (sražen automobilem - při přecházení ulice, když četl noviny)[1] |
| Bydliště |
Brno, Cejl 57 (zde pobýval v době práce redaktora v brněnské Rovnosti)[1] |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Reálné gymnázium v Karlíně |
| Povolání | novinář |
| Manžel(ka) | Růžena Pelantová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Pelant (28. října 1874, Praha[2] – 24. ledna 1925, Praha) byl český novinář, autor žurnalistické beletrie[1], průkopník esperanta (zakladatel našich prvních esperantských spolků[1]), volnomyšlenkářský polemik proti katolické církvi a proti maloburžoaznímu způsobu života, překladatel z anglické literatury a z francouzského jazyka.
Patřil k spoluzakladatelům Volné myšlenky a čilým organizátorům předválečného protiklerikálního hnutí.[3] Pravidelně přispíval do časopisu Volná myšlenka [3], jeden rok působil redaktorsky ve Volné škole (1906–1907)[3], byl redaktorem Večera.[3] Bývá řazem mezi stoupence tzv. nového náboženství (podobně jako Otakar Kunstovný, Ladislav Kunte ... atd.).[3]
Obsah
Vzdělání[1][editovat | editovat zdroj]
- měšťanská škola,
- reálka v Karlíně,
- Uměleckoprůmyslová škola (obor modelování) [p 1]
Zaměstnání[1][editovat | editovat zdroj]
Jako novinář působil Karel Pelant nejprve na venkově a později i v Praze a to v různých redakcích (Akademie, Ohlas doby, Rovnost, Čas, Revue revuí, Směr, Klas, Večer).
Odborné a zájmové organizace, kde působil[1][editovat | editovat zdroj]
- Spolek občanů bez vyznání "Augustin Smetana",
- Volná myšlenka,
- První spolek esperantistů rakouských v Brně [p 2],
- Klub esperantistů v Praze (založil jej v roce 1902)
Karel Pelant očima jiných [1][editovat | editovat zdroj]
Zajímavé portréty Karla Pelanta vytvořili Jaroslav Hašek v Dějinách strany mírného pokroku v mezích zákona (Pelantova aféra) a Josef Svatopluk Machar ve Zpovědi literáta (O Karlu Pelantovi, 1928)
Svatba s Růženou Hudlickou[editovat | editovat zdroj]
V roce 1921 se Karel Pelant oženil s Růženou Hudlickou (* 1886 – † 1959) - sociální pracovnicí, funkcionářkou národně socialistické strany a pozdější náměstkyní primátora hlavního města Prahy. Ta po jeho tragické smrti v roce 1925 odjela znovu za oceán, kde se účastnila mezinárodního kongresu sociální péče.
Díla[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Pelant
- Populární přednáška p. prof. dr. Brepty (1896)
- Pranýř klerikalismu (1899)
- Idea řeči mezinárodní (1902)
- Listy z kongresu Volné myšlenky v Římě (1904)
- Vatikán (1907)
- Florián, bývalý svatý (1907)
- Otcové Volné myšlenky (1907)
- Křesťanství a klerikalismus (1909)
- Redaktor (1909)
- Plato (1909)
- Králíci a lidé (1909)
- Pohřeb ohněm nebo hnitím? (1909)
- Příští národ (1909)
- Sokolstvo a Volná myšlenka (1909)
- Základ blahobytu (1909)
- Žena, muž a společnost (1909)
- Kopa kapiček. Napršely do života K. Pelanta (1912)
- Co vidí turista v Plzni? (1914)
- Mandle (1918)
- Anglicky radostně (1919)
- Amerika, jaká je vskutku (1919)[p 3]
- Klíč k architektuře (1920)
- Věř v seznam bludů (1920)
- Knížka o našem Karlu Havlíčkovi (1921)
- Čím nahraditi stará náboženství? (1921)
- Věřím… (1921)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Po studiu sochařství na pražské Akademii výtvarných umění se Karel Pelant stal novinářem
- ↑ Karel Pelant založil 27. října 1901 první Spolek esperantistů v Brně a byl také jeho prvním předsedou.[1]
- ↑ Nějaký čas pobýval v Americe
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i JIS. Karel Pelant [online]. Brno: encyklopedie.brna.cz, rev. 2013-06-09 [cit. 2014-12-30]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Rocha na Žižkově v Praze
- ↑ a b c d e HP. Karel Pelant [online]. www.phil.muni.cz [cit. 2014-12-30]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

