Fanny Kaplanová
| Fanny Kaplanová | |
 | |
| Rodné jméno | Фейга Хаимовна Ройтблат |
|---|---|
| Narození | 10. února 1890 |
| Úmrtí |
3. září 1918 (ve věku 28 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | poprava zastřelením |
| Národnost | Židé |
| Politická strana | Strana socialistů-revolucionářů |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fanny Jefimovna Kaplanová, (rusky Феига Ефимовна Каплан) známá také jako Fanny Kaplanová nebo Dora Kaplanová (10. února 1890, Volyňská gubernie, Ruské impérium – 3. září 1918 Moskva) byla ruská politická revolucionářka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodila se jako Feiga Chaimovna Roitmanová - Roitblat (Феига Хаимовна Роитман) v židovské rodině, jako jedno ze sedmi dětí. Již v raném mládí se stala politickou revolucionářkou. Brzy vstoupila do Strany socialistů-revolucionářů (Eseři). V roce 1906 byla zatčena v Kyjevě za spoluúčast na výbuchu bomby a poslána do pracovního tábora na Sibiř. Propuštěna byla po Únorové revoluci v roce 1917, kdy padla carská vláda. Pobyt ve vězení jí podlomil zdraví, trpěla bolestmi hlavy a občasnou slepotou.
Po Říjnové revoluci došlo mezi socialistickými revolucionáři a bolševickou stranou k vážným politickým rozepřím. V důsledku toho bolševici zakázali všechny ostatní politické strany. Vedlejší obětí byl i car Mikuláš II. se svou rodinou (Jekaterinburg 17. 7. 1918). V té době se rozhodla Lenina zavraždit.
Stalo se tak dne 30. srpna 1918. Lenin hovořil v bývalém Michelsonově závodě v Moskvě, jak je nutné bojovat proti československým legionářům. Po shromáždění vycházel ven a zamířil ke svému automobilu, zde byl zasažen dvěma nebo třemi výstřely do ramene, klíční kosti a krku. Ačkoli byl vážně zraněn, brzy se uzdravil. Ale následky zranění trpěl téměř 5 let, až do konce života. Ona sama byla na místě zatčena, vyšetřována vrahem cara Mikuláše Jurovským, údajně mučena a při výslechu se přiznala. V poslední době, po stu letech, někteří historici zpochybňují oficiální verzi.[1] Podle nedoloženého svědectví [zdroj?]nebyl zřejmě Lenin vůbec zraněn a atentát mohl být i zinscenovaný, aby se bolševici zbavili nepohodlné osoby (a záminka, aby mohl být rozpoután tzv. rudý teror). Argumentuje se také její částečnou slepotou (z čehož plynou pochybnosti o třech zásazích z poměrně velké vzdálenosti) a rozdíly mezi oficiální verzí a úředními dokumenty, vzniklými později.
V pondělí 2. září 1918 byla odsouzena k trestu smrti a následující den, v úterý 3. 9. 1918, zastřelena. Jediným svědkem popravy byl proletářský básník Děmjan Bědnyj.
Pro sovětskou propagandu představovala vždy zrůdu a netvora. Ani po pádu socialismu nebyla nikdy plně rehabilitována. 1. dubna 2002 byl odhalen v Moskvě bronzový památník (ulice 1. Šipkovskij pereulok), autorem je slavný ruský sochař Alexander Frolov.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fanny Kaplan na anglické Wikipedii.
- ↑ např. Václav Veber: Leninova vláda: Rusko 1917-1924, Triton, Praha, 2003.ISBN 80-7254-356-3, str. 54
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fanny Kaplanová ve Wikimedia Commons - (anglicky) Spartacus Educational – Fanya Kaplan
- (anglicky) J-Grit.com – Radicals: Fanya Kaplan – Assassin/Revolutionary
