Gdaňsk
| Gdaňsk Gdańsk | |
 Panoráma města s chrámem Nanebevzetí Panny Marie a radnicí | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 54°22′ s. š., 18°38′ v. d. |
| Nadmořská výška | 13 m n. m. |
| Stát |
 Polsko |
| Vojvodství |
 Pomořské vojvodství |
| Administrativní dělení | město tvoří samostatný městský okres (powiat) a dělí se na 30 čtvrtí (dzielnice) |
  Gdańsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 265,5 km² |
| Počet obyvatel | 455 717[1] (2008) |
| Hustota zalidnění | 1742[1] obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, okrajově též Kašubové a další |
| Náboženské složení | římské katolictví |
| Správa | |
| Starosta | p.p. Aleksandra Dulkiewicz |
| Vznik | 997 |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | +48 58 |
| PSČ | 80-008 do 80-958x |
| Označení vozidel | GD |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností 
[gdaɲsk] IPA, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností [ˈdantsɪç] IPA, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řece Visle na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu. Gdaňsk hraje také roli kašubského hlavního města, jejich kulturního centra a sídla nejdůležitějších kašubských institucí. V současnosti má rozlohu 262,5 km² a 455 717 obyvatel (2008).[1] Nachází se zde velký námořní přístav.
Společně s městy Sopoty a Gdyně tvoří aglomeraci, pro kterou se běžně užívá název Trojměstí (polsky 'Trójmiasto'). Město leží při ústí řeky Motlavy do Visly. Ústí Visly tvoří východní administrativní hranici města.
Přes město vede hlavní železniční trať Varšava – Gdyně a souběžně s ní Szybka kolej miejska, zajišťující dopravu po gdaňské aglomeraci. Hlavním nádražím je Gdańsk Główny.
U Gdaňsku se nachází malý poloostrov Westerplatte, kde 1. září 1939 začala druhá světová válka. V místních loděnicích vznikla Solidarita (Solidarność), odborová organizace a nejznámější politická opozice komunistického Polska, její zakladatel Lech Wałęsa se později stal polským prezidentem.
Obsah
Dějiny města[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší archeologické nálezy, dokládající místní osídlení v podobě rybářské osady, sahají do 7. století. Ovšem první písemnou zmínku o městě nalézáme v legendě Život svatého Vojtěcha k roku 997, která byla sepsána nedlouho po světcově smrti – kolem roku 1000. Rok 997 proto bývá tradičně chápán jako počátek historie Gdaňska.
Na sklonku 10. století zabral Boleslav III. Křivoústý Západní Pomořansko, roku 1227 se ale území zmocňuje pomořanský kníže Svatopluk II. Veliký. Pomořanská knížata si panství nad Gdaňskem udržela do roku 1294 a tato doba důležitá tím, že v roce 1263 byla Gdaňsku udělena městská práva.[2]
Chronologický přehled vlastníků města[editovat | editovat zdroj]
- 997-1227: součást polské monarchie[zdroj?]
- 1227-1294: součást Pomořského knížectví dynastie Soběslaviců
- 1294-1308: součást polské monarchie
- 1308-1454: součást řádového státu něm. rytířů
- 1454-1466: město v bojích Třináctileté války
- 1466-1569: součást Polského království
- 1569-1793: součást Polsko-litevské unie
- 1793-1807: součást Pruska
- 1807-1814: svobodné město
- 1815-1871: součást Pruska
- 1871-1918: součást Německého císařství
- 1918-1920: součást Výmarské republiky
- 1920-1939: svobodné město
- 1939-1945: součást nacistické Třetí říše
- 1945-dosud: součást Polské republiky (1952-1989 Polské lidové republiky)
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1308 byl Gdaňsk obydlen hlavně slovanským obyvatelstvem (Kašuby). Během období nadvlády Řádu německých rytířů a zvláště po masakru obyvatel města v 1308 roce v Gdaňsku začalo převažovat německé obyvatelstvo. Na počátku 20. století tvořili 90 % obyvatelstva Němci, zbytek převážně Poláci a Kašubové; většinové vyznání bylo evangelické, postupně rostl podíl katolictví. Teprve po druhé světové válce sem přišlo nové polské obyvatelstvo.
Vývoj počtu obyvatel:
Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Mezi nejznámější osobnosti pocházející z Gdaňska, či kteří s ním spojili svůj život, patří např.:
- Daniel Gabriel Fahrenheit, německý fyzik
- Günter Grass, německý spisovatel
- Johannes Hevelius, astronom
- Daniel Chodowiecki, německý grafik a malíř
- Arthur Schopenhauer, německý filosof
- Donald Tusk, polský politik
- Lech Wałęsa, polský politik
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
Poloha Gdaňsku, pobřeží
Mapa Gdaňsku
Mapa Gdaňsku (Śródmieście)
Gdaňsk – Główne Miasto
Gdańsk – Główne Miasto (Zielona Brama, 'Zelená Brána')
Gdaňsk – Główne Miasto (Długi Targ)
Gdaňsk – Staroměstské nábřeží (Długie Pobrzeże)
Kościół św. Jana Chrzciciela i św. Jana Apostoła v Gdaňsku, gotika
.jpg)
.jpg)
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 175. [1]
- ↑ CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: [s.n.], 1988.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: [s.n.], 1988.
- VEČEŘE, Vít. Dějiny města Gdaňsk do roku 1920. Praha, 2015. seminární práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Zdeněk Hojda.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gdaňsk ve Wikimedia Commons - Galerie Gdaňsk ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Gdaňsk ve Wikislovníku- Gdaňsk – oficiální stránky
- Portál Trojměstí
- Wirtualny Gdańsk
- Stránky především o Svobodném městě Gdaňsk
- Mořské museum
