Rumunská socialistická republika
Rumunská socialistická republika Republica Socialistă România (1965-89)
| |||||||
Hymna: Te slăvim Românie (1965–1977) Trei Culori (1977–1989) | |||||||
geografie
| |||||||
rozloha:
|
238 391 km²
| ||||||
obyvatelstvo | |||||||
počet obyvatel:
|
23 102 000 (1987, počátek osmdesátých let)
| ||||||
rumunština (oficiální)
| |||||||
státní útvar | |||||||
měna:
|
Rumunské leu (ROL)
| ||||||
vznik:
|
1965 (přechod z RLR)
| ||||||
zánik:
|
|||||||
státní útvary a území | |||||||
|
Rumunská socialistická republika byl stát na území Rumunska, který existoval v letech 1965 – 1989, ve stejné době, kdy byla země součástí Varšavské smlouvy. Byl to jeden ze socialistických států ve Východním bloku, s vedoucí úlohou komunistické strany Rumunska, která byla nástupnická po Rumunské dělnické straně . Její předchůdkyní byla Republika lidová rumunská
Rumunsko vedl jako diktátor Nicolae Ceauşescu, který měl obrovskou moc. I když se ze začátku zdál jako liberální a zaváděl reformy, ukázal se jako neostalinista, který je zase rušil. Jakýkoliv odpor ničila Rumunská tajná služba Securitate.
V Rumunsku byla aktivní represivní politika vůči národnostním menšinám, především Maďarům a Němcům. Oficiálně se mohli přihlásit pouze jako Rumunovi maďarského, či německého původu. Na hranicích s Jugoslávií a Maďarskem byly zbudovány pohraniční zátarasy ve snaze zmírnit případné vlny nelegálních běženců do sousedních zemí.
I když se ze začátku vedlo Rumunsku dobře, v roce 1979 přišel druhý ropný šok a nebylo schopné splácet velké půjčky. Muselo tak přijmout opatření, která znamenala snížení výdajů. V následujících letech se na všem šetřilo - např. bylo rolníkům doporučováno nekupovat traktory a nákladní automobily, ale používat koni tažené vozíky. Škrtalo se také ve zdravotnictví, kultuře, vědě, vzdělání a bytové kultury. V důsledku zvýšení vývozů, které byly zavedeny ve snaze splatit dluhy, zely pulty prázdnotou a občan si nemohl koupit za měsíc víc benzínu, než 30 litrů.
Rumuni toho měli dost a tak v roce 1989 svrhli Ceauseşcův režim a diktátora i s jeho ženou krutě odsoudili.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TEJCHMAN, Miroslav. Jak se dělá revoluce: cesty rumunských komunistů k moci v letech 1944–1945. Historický obzor, 2000, 11 (7/8), s. 177–182. ISSN 1210-6097.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Ceausescu.org, extenzivní stránky o komunistickém Rumunsku.
- MemorialSighet.ro, pamětní stránky obětem komunismu v Rumunsku, podle Vězení Sighet.