Junák – český skaut

Junák – český skaut, z. s.
Motto	Skauting pro život. Nechte své dítě vyrůst ve skautu. Dobrodružství, charakter, příroda, kamarádi.
Zakladatel	Antonín Benjamin Svojsík
Vznik	1912, znovuobnovení 1945, 1968, 1989
Právní forma	spolek
Účel	výchova, volnočasové aktivity pro děti a mládež
Sídlo	Praha, Senovážné náměstí 24
Členové	64 383
Zakladatel	Antonín Benjamin Svojsík
Starosta	Josef Výprachtický
Klíčové osoby	Marek Baláš, Eva Měřínská
Hlavní orgán	Valný sněm
Zaměstnanců	30
Oficiální web	skaut.cz
Dřívější název	Junák – svaz skautů a skautek ČR
IČO	00409430 (VR)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skauti a skautky při hře

Letní tábor skautů z Třebíče

Skautská klubovna

Skautský kroj s národním šátkem

Junák – český skaut, z. s. je česká skautská organizace, v současnosti nejvýznačnější organizace v prostředí českého skautingu. Označení Junák je původně Svojsíkův český ekvivalent pro mezinárodní označení skaut. Dnešní Junák – český skaut je největší organizací dětí a mládeže v Česku (2018) a je součástí světového skautského hnutí a členem Světové organizace skautského hnutí (WOSM) a Světové asociace skautek (WAGGGS). Do 31. března 2015 nesl název Junák – svaz skautů a skautek ČR.

V roce 2014 registroval 2113 oddílů, které vyvíjely celoroční činnost. Každoročně pořádá velké množství dětských táborů. V roce 2014 to bylo více jak 992 táborů, kterých se účastnilo 23 tisíc dětí. Junák – český skaut se dynamicky vyvíjí a snaží se, aby byl stále aktuální a měl dětem i jejich rodičům co nabídnout (byl vytvořen nový program, změnil se systém vzdělávání vedoucích, novým je i projekt dětské kategorie pro předškolní věk). Hodnoty obsažené ve skautském slibu a skautském zákonu se však nemění. Celkem bylo k 1. 1. 2019 v Junáku – českém skautu registrováno 64 383 skautů a skautek.

Historie

Skauti v prokopském údolí v roce 1911, foto A. B. Svojsík.

První zmínky o skautingu v Česku pochází z roku 1911, o rok později vyšla první brožurka od A. B. Svojsíka (s názvem Základy Junáctví), v červenci téhož roku byl samotným Svojsíkem veden první český skautský tábor (nedaleko Lipnice nad Sázavou). V roce 1913 byl zahájen v Praze první kurz pro rádce a vůdce a v září byl v Královské oboře v Praze zahájen první propagační skautský tábor. O rok později, přesně 15. června, byl založen spolek s názvem Junák – český skaut. Původní význam slova „Junák“ byl zhruba statný mládenec. Pro české označení skauta použil toto slovo zakladatel českého Junáka A. B. Svojsík na návrh Františka Bílého. V roce 1915 byl založen z iniciativy Vlasty Štěpánové-Koseové Odbor pro dívčí výchovu skautskou a v létě se konal první tábor skautek u Živohoště.

V roce 1918 byla 28. října vyhlášena Československá republika a druhý den byla zřízena skautská pošta a vydány první známky na světě s tematikou skautingu, 21. prosince se skauti zúčastnili návratu Tomáše Garrigue Masaryka do Prahy (do ČSR – Horního Dvořiště a Českých Budějovic přijel vlakem Masaryk o den dříve, v pátek 20. prosince 1918). V ten den fungovala skautská pošta s přetiskem skautských známek „Příjezd presidenta Masaryka“. 7. června následujícího roku byl ustanoven Svaz junáků – skautů a skautek RČS, starostou se stal Josef Rössler, náčelníkem A. B. Svojsík a náčelnicí Emilie Milčicová, v souvislosti s tímto byla za znak junáka zvolena zlatá (žlutá) lilie se stříbrným (bílým) štítkem a černou psí hlavou.

V roce 1931 se konaly Tábory slovanských skautů v Praze, které měly být generálkou na čtvrté světové skautské jamboree. To se mělo uskutečnit v roce 1933 taktéž v Praze, Československo však nezískalo včas státní záruku, a proto se jamboree uskutečnilo v Maďarsku. Konaly se též lesní školy, dívčí i chlapecké. V roce 1935 byli rozpuštěni němečtí skauti.

Vzrůst nacionalismu v období Druhé republiky měl negativní dopad i na činnost skautských oddílů v Česku i na Slovensku. Na Slovensku se některé oddíly staly základem Hlinkovy mládeže. V Česku se největší české skautské organizace spojily do nového národního svazu Junák – ústředí skautské výchovy. Skautské skupiny, které nebyly do Junáka přizvány, buď zanikly, nebo se v dalších letech snažily přežít individuálně. Junák se na podzim roku 1938 ocitl v hluboké vnitřní krizi. V lednu roku 1939 se pak konal ustavující sněm „nového“ Junáka, do něhož bylo sjednoceno hned několik názorobvě mejednotnýcvh skautských a sportovních organizací. Novým velitelem Junáka byl jmenován V. Vlček, náčelníkem B. Řehák. Vedení nově ustaveného Junáka následně souhlasilo s řadou politických ústupků ve svém programu (sloučení s jinými a názorově odlišnými skautskými organizacemi, změna krojů, politizace činnosti aj.), které pokračovaly i s příchodem okupantů a vznikem Protektorátu. V některých oddílech dokonce začaly být do praxe zaváděny antisemitské principy, takže chlapci a děvčata židovského původu už nesměli navštěvovat oddílové schůzky. Přes tyto ústupky okupační orgány Junáka dál považovaly za nebezpečnou opoziční organizaci. V létě roku 1940 byly některé junácké tábory nečekaně rozehnány bezpečnostními nacistickými oddíly a dne 28. října 1940 byl Junák z nařízení K. H. Franka rozpuštěn jakožto nepřátelská organizace a jeho majetek konfiskován. Ostatní skautské organizace mohly ale dál pokračovat v činnosti. Zvláště v Praze se mezi roky 1943 a 1944 postupně řada mladých zapojila do činnosti Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, které jim poskytovalo krytí pro jejich oddílovou činnost, tajně prováděnou ve skautském duchu.

V květnu 1945 došlo k obnovení činnosti Junáka. Už o prázdninách pořádal Svaz české mládeže v zámečku v Jinošově u Náměště od 24. do 30. srpna 1945 kurz pro kulturní referenty Svazu české mládeže a vedoucí Junáka, aby se kulturní referenti mohli rozjet do všech krajů pozvednout kulturní život mládeže. Podrobně se probíral dialektický a historický materialismus a marxistická hospodářská soustava. Na valném sjezdu Junáků v pondělí 10. září 1945, který se konal v městské knihovně v Praze a jemuž předcházely sobotní předporady, se sešli zástupci skautských jednotek z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý, zástupci Ústředního národního tělovýchovného výboru a Svazu české mládeže (SČM), aby dojednali se Svazem české mládeže podmínky sjednocení. Junák byl následně zapojen do SČM a vystupoval pod názvem Junák, ústředí skautské výchovy SČM.

V roce 1946 byl v Praze odstartován první ročník Svojsíkova závodu a založena mohyla Ivančena v Beskydech, v roce 1948 byl Junák začleněn do Svazu československé mládeže a 1. ledna 1950 byl oznámen zánik Junáka a uzavřena jeho činnost. Další obnovení skautingu přišlo v souvislosti s pražským jarem v roce 1968, 29. března byla obnovena činnost a starostou se stal Antonín Sum, náčelníkem Rudolf Plajner a náčelní Vlasta Koseová, o dva roky později 15. září 1970 byl skauting opět zakázán a byla ustanovena jednotná dětská organizace Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže.

Po sametové revoluci v roce 1989 byla 2. prosince 1989 opět obnovena činnost Junáka a 28. prosince téhož roku byly schváleny stanovy organizace Český Junák – svaz skautů a skautek, na IV. řádném sněmu Junáka v roce 1990 byla starostkou Junáka zvolena Dagmar Burešová, starostou Jarmil Burghauser a náčelníkem Václav Břicháček, téhož roku byly československé skautky opět přijaty do světové organizace WAGGGS a skauti do WOSM. V roce 1993 byly vytvořeny nové organizace pro rozdělenou republiku a opět byly přijaty do světových organizací.

Junák je zakládajícím členem České rady dětí a mládeže založené roku 1998. V roce 2011 a 2012 proběhly oslavy 100. výročí vzniku skautingu v Česku. Na XIV. Valném sněmu Junáka, který se uskutečnil od 28. do 30. března 2014 v Litomyšli, se delegátky a delegáti vzhledem k novému občanskému zákoníku rozhodli změnit název spolku na Junák – český skaut, z. s. Po sto letech se tak čeští skauti vrátili ke stejnému názvu.

Organizace Junáka – českého skauta

Podrobnější informace naleznete v článku Organizační struktura Junáka.

Základní výchovnou jednotkou je skautský oddíl. Oddíl obvykle tvoří 12–30 dětí, větší oddíly však nejsou výjimkou. Oddíly se pak zpravidla člení do družin (resp. posádka u vodních skautů), což jsou menší skupinky cca šesti až osmi dětí, které fungují do určité míry samostatně. Družinu vede pod dozorem vedoucího oddílu někdo z jejích starších členů – označovaný jako rádce družiny. Družina funguje jako užší kolektiv dětí, ve kterém poznávají své chování v jiném než školním kolektivu, učí se žít s ostatními, předcházet konfliktům a pracovat v týmu.

Několik oddílů společně vytváří středisko (resp. přístav u vodních skautů), které má za úkol zajišťovat servis a zázemí oddílům. Nad střediskem stojí vyšší organizační jednotky – okresní a krajské rady Junáka a ústřední orgány Junáka.

Oddíly a přístavy vodních skautů jsou sdruženy do výchovné sítě řízené Hlavním kapitanátem vodních skautů.

Vedení organizace

Více informací najdete v článku Představitelé Junáka – českého skauta.

Aktuálním náčelníkem je Marek Baláš, náčelní Eva Měřínská a starostou Josef Výprachtický. Hlavním kapitánem vodních skautů je David Svoboda .

Členská základna

Rok	1920	1922	1924	1926	1928	1930
Oddílů	asi 300	584	745	872	970	906
Členů	asi 8 000	16 000	25 000	25 000	26 000	34 000

Za posledních několik let se Junáku v členské základně daří stále růst. V roce 2014 opět překonal hranici 50 tisíc členů, v roce 2018 už je to 60 tisíc členů.

rok	počet členů
2003	44 974
2004	43 699
2005	44 967
2006	40 583
2007	41 844
2008	42 349
2009	43 921
2010	45 248
2011	45 589
2012	46 689
2013	48 098
2014	50 439
2015	53 028
2016	55 533
2017	57 840
2018	60 522
2019	64 383

Věkové kategorie

Podrobnější informace naleznete v článku Věkové kategorie v Junáku.

Junák pracuje s několika věkovými kategoriemi. Program se vytváří speciálně pro každou kategorii na základě potřeb dětí a jejich věku. Věkové rozmezí uvedené u jednotlivých kategorií není striktní.

• benjamínci – předškoláci (5–7 let)
• vlčata (chlapci) a světlušky/žabičky (dívky) – obvykle 8–10 let
• skauti a skautky – přibližně 11–14 let
• roveři (chlapci) a rangers (dívky) – přibližně 15–21 let
• oldskauti – dospělí

Oddíl tvoří jedna kategorie, ale existují také společné oddíly vlčat a skautů či světlušek a skautek, nebo koedukované oddíly. Roverské kmeny jsou zvláštní kategorií s množstvím odlišností.

Při práci s nejmenšími dětmi se užívá symbolický rámec. To znamená, že veškeré dění je spojeno nějakým jednotícím příběhem. Děti mladší kategorie se díky tomu označují jako vlčata a světlušky (u chlapců je to Kniha džunglí Rudyarda Kiplinga; u dívek je to Kouzelná lucerna Radka Kučery). U skautů a skautek se více pracuje s družinovým systémem, vzhledem k jejich potřebě tvořit kamarádské užší kolektivy. Klade se důraz na jejich samostatnost a charakterové kvality.

Roveři a rangers mají ve své činnosti značnou dávku svobody, která podporuje jejich touhu po samostatnosti, která je jim v tomto věku vlastní. Mají prostor k seberealizaci a hledání své další cesty.

Činnost Junáka

Základem veškeré činnosti Junáka je činnost v oddílech. Mimoto Junák pořádá řadu akcí pro členy i pro veřejnost. Jedním z cílů skautingu je propojovat mladé lidi. Pravidelně se pořádají setkávací akce prakticky na všech úrovních organizace. Místní, okresní, krajské, celostátní, mezinárodní i světové.

Obrok

Podrobnější informace naleznete v článku Obrok.

Jednou za dva roky stráví vždy tisícovka skautů a skautek starších 15 let několik dní na celorepublikovém setkání Obrok. Potkávají se, diskutují s odborníky, navazují kontakty, realizují workshopy i službu pro místní komunitu lidí. Večery pak vyplní zábavou na koncertech nebo posezením v na krátkou dobu postavených čajovnách nebo kavárnách. První ročník akce se konal v květnu roku 2000, od roku 2003 se pak Obrok koná každé dva roky.

Navigamus

Podrobnější informace naleznete v článku Navigamus.

Navigamus je celostátní setkání vodních skautů, které se koná od roku 1994 každé tři roky. Název akce „Navigamus“ pochází z latiny a v překladu znamená „my plujeme“. Námětem je vždy významná historická námořní událost, kterou mohou skauti zažít díky týmovým a skupinovým hrám, outdoorovým aktivitám a závodům. Posláním akce je setkávání se, navázání nových kontaktů a přátelství s dalšími skauty z Česka i zahraničí. Zároveň akce presentuje veřejnosti nabídku volnočasových aktivit pro děti a mládež, umožní jim přímou účast na nich a vodní skauting je veřejnosti představen jako mezinárodní hnutí s výchovným posláním. Akce se koná u velkých vodních ploch umožňujících společné programy pro více než tisíc účastníků a stovky lodí.

Národní jamboree

První národní jamboree se uskutečnilo počátkem dvacátých let 20. století – v roce 1922 – pod názvem Národní skautské slavnosti v Praze. Přijelo téměř 15 tisíc mladých skautů z celého Československa i Podkarpatské Rusi. Další oficiální národní jamboree se uskutečnilo až o více než 80 let pozděj. V roce 2008 přijelo 2 300 dětí skautského věku na své jamboree pod názvem Klíč 2008 do Plzně. Další národní jamboree by se mělo uskutečnilo po roce 2022.

Mezinárodní akce

Podrobnější informace naleznete v článcích Světové skautské jamboree, Evropské skautské jamboree, Středoevropské jamboree, Intercamp, Roverway a World Scout Moot.

Mezinárodní rozměr se ve skautingu vnímá jako důležitý prvek. Čeští skauti tradičně vysílají silné kontingenty na světové jamboree – největší setkání skautů na světě, které se koná jednou za čtyři roky. Poslední jamboree se konalo v roce 2015 v Japonsku a zúčastnilo se ho 285 českých skautů a skautek. Čeští skauti se také pravidelně účastní středoevropských jamboree, to se v Česku v novodobé historii konalo už třikrát – v roce 1997 v Praze, v roce 2006 v Mariánském údolí v Brně a v roce 2014 v Doksech nedaleko Máchova jezera. Kromě středoevropského jamboree se v Česku už třikrát také konal Intercamp, naposledy v roce 2016 v pevnosti Josefov v Jaroměři. Čeští skauti a skautky starších patnácti let hojně vyráží také na světový moot a Roverway.

Charitativní akce

Junák je dlouholetým spojencem sbírky Pomozte dětem, ve spolupráci s Nadací pro transplantace kostní dřeně pořádá též sbírkovou akci Společně proti leukémii. Spolu se společností Člověk v tísni pořádá akci Postavme školu v Africe. Během šesti ročníků sbírky již bylo z vybraných prostředků postaveno v Etiopii devět škol, pro více než 2000 dětí. Posledních několik let se skauti zapojují do akce Skautský dobrý skutek.

Betlémské světlo

Betlémské světlo se stalo novodobým symbolem Vánoc. Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě, a posléze putuje napříč Evropou. Do Česka betlémské světlo putuje z Vídně, kde jej rakouští skauti předávají delegacím z celé Evropy; pro Česko jej přebírají brněnští skauti, následně jej v sobotu před 4. nedělí adventní skauti rozvážejí po celé zemi. Nechávají jej pak zdarma k dispozici v kostelích, na náměstích, vánočních trzích, knihovnách na stovkách míst po celé republice, jako symbol původního významu Vánoc.

Nový výchovný program

Aktuálně se diskutuje o reformách skautingu v podobě nového výchovného programu, který dělí děti do více skupin podle věku a více pracuje s koedukovanými oddíly. Spolu s tím se zavádějí nové skautské a vlčácké stezky, což jsou publikace provádějící dítě skautským rokem a sledující jeho osobnostní růst. Během roku 2008 se podoba stezek měnila. Jako první vznikla stezka v podobě fantasy obrázkové knížky, později byla po kritice představena i verze bez fantasy motivů. Nový výchovný program je projektem, který má inovovat současné výchovné prostředky na národní úrovni tak, aby odpovídaly současné době a zájmům dnešních dětí a mladých lidí. Zadání pro něj poskytl dokument X. Valného sněmu Junáka – Charta českého skautingu.

Pod nový výchovný program Junáka patří:

• skautská metoda, která představuje metodický rámec, jenž vede mladého člověka na jeho stezce osobního růstu (zahrnuje prvky: zákon a slib; učím se tím, že to dělám; družinový systém; symbolický rámec; program osobního růstu; příroda; podpora dospělými)
• výchovné cíle (tzv. kompetence), které konkrétně rozpracovávají poslání skautingu a vychází z naší představy lidí, kteří projdou skautskou výchovou (viz Charta českého skautingu)
• věkové kategorie, které určují pro jaký věk a v jakých věkových rozmezích organizovat výchovu
• výchovná nabídka, která vychází z konkrétních zájmů dětí a mladých lidí a odpovídá na to, co právě jim může skauting nabídnout
• výchovné nástroje, které zahrnují širokou škálu konkrétních prostředků pro oddílovou činnost – stezky, odborky, zkoušky, závody, celostátní projekty a akce apod.
• metodická podpora, která napomáhá vedení oddílů při práci s výchovných programem – semináře, kurzy, časopisy, příručky

Časopisy Junáka

Pro jednotlivé věkové kategorie vydává 5x ročně Tiskové a distribuční centrum Junáka časopisy:

• Ben Já Mína – benjamínci (předškolní děti)
• Světýlko – vlčata a světlušky (5–10 let)
• Skaut – skauti a skautky (11–15 let)
• Roverský kmen – roveři a rangers (16–24 let)
• Skauting – metodická podpora dobrovolníkům (18+ let)
• Skautský svět – dospělí, vedoucí, rodiče, příznivci skautingu (18+ let)

Další skautské organizace

• Skaut – český skauting ABS
• YMCA–SKAUT ČR
• Klub Pathfinder
• Svaz skautů a skautek České republiky
• Skauti Evropy
• Skautský oddíl Velena Fanderlika
• Harcerstwo Polskie w Republice Czeskiej

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Junák na anglické Wikipedii.

Literatura

• KOL. Klub zvídavých dětí • Jaroslav Foglar a Protektorát. Praha: NZB, 2018. 412 s. ISBN 978-80-906755-6-8. 
• Experimentální skautská stezka : manuál pro vedoucí. metodická skupina NJ pro výchovný program. 1. vyd. Praha : Junák – svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2006. 64 s. ISBN 80-86825-20-5.
• KOL. Almanach k 90. výročí založení skautingu v Písku a 20. výročí jeho obnovení po roce 1989. Písek: skautská střediska Šipka, Oheň života, Stínadla a Gáhál, 2010. 96 s. 
• LEŠANOVSKÝ, Karel. Se štítem a na štítě: Nezradili skautský slib. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, 2000. 279 s. s. ISBN 80-238-5630-8. 
• Plajner, Rudolf, 1901-1987. Zavátou junáckou stezkou : výběr z díla. Rudolf Plajner ; Redaktor Václav Nosek ; editor Markéta Havlová. Vyd. 1. Praha : Junák – svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2001. 215 s. ISBN 80-86109-63-1.
• STEINIGER, Bohumil. Tělocvičné spolky a skauting v období Rakouska-Uherska. Historický obzor, 2003, 14 (1/2), s. 34-39. ISSN 1210-6097.
• TICHÁK, M. (1994) Po stopách skautů na Olomoucku. 1919-1994. 75 let olomouckého skautingu. – Okresní rada Junáka, Olomouc. ISBN 80-85973-46-4.
• ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil; DOSTÁL, Václav. Skautské století: dobrodružný příběh 100 let českého skautingu. Příprava vydání Šantora Roman. 1. vyd. Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum; Mladá fronta, 2012. 253 s. ISBN 978-80-86825-72-4, ISBN 978-80-204-2622-2. (čeština) 

Související články

• Skauting
• Český skauting
• Antonín Benjamín Svojsík
• World Scout Jamboree
• Obrok

Externí odkazy

• Slovníkové heslo Junák ve Wikislovníku)
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Junák – český skaut ve Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Stanovy Junáka – českého skauta (Základní vnitřní předpisy organizace)
• Junák – český skaut (Facebook)
• Junák – český skaut (web)

Portály: Kultura | Sport