Rada Evropy
Rada Evropy (RE) (anglicky Council of Europe, CoE, francouzsky Conseil de l'Europe) je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí (všechny evropské státy kromě Běloruska, Vatikánu a 6 sporných území). Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Mimo zaručení těchto práv a demokracie (cestou reforem) členové RE dále spolupracují např. v oblastech kultury nebo vzdělávání.
Jedním z hlavních prvních úspěchů bylo dojednání a uzavření Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1950, která je právním základem činnosti Evropského soudu pro lidská práva.
Pro takzvané „nové země Evropy“ je RE po Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE, OSCE) dalším mezinárodním fórem, kde se setkávají s jinými zkušenostmi, zásadami a nároky, než těmi, které jsou běžné doma.
Československo vstoupilo do Rady Evropy roku 1991 a do konce roku 1992 ratifikovalo 22 mezinárodních smluv, sjednaných v rámci Rady Evropy, včetně většiny smluv lidskoprávních.
Rada Evropy má od roku svého založení 1949 sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
Rada Evropy byla vytvořena 28. ledna 1949 státy, které podepsaly Bruselský pakt. Dne 7. března se připojilo 5 dalších států a společně byl dojednán nový statut Rady Evropy, slavnostně vyhlášený 5. května 1949. Původním záměrem organizace byla evropská integrace. Tento úkol se nezdařil, časem jej převzala Evropská společenství a Rada Evropy se zaměřila na problematiku lidských práv a svobod. Oživení její činnosti nastalo po roce 1990 v souvislosti s pádem komunistických režimů ve východní Evropě.[1]
Instituce[editovat | editovat zdroj]
- Výbor ministrů
- Parlamentní shromáždění
- Kongres místních a regionálních orgánů
- Komisař pro lidská práva
- Evropský soud pro lidská práva
Sekretariát[editovat | editovat zdroj]
- Sekretariát
- Generální tajemník
- Sídlí v Bruselu
Členské státy[editovat | editovat zdroj]
V současné době je členem Rady Evropy 47 států (téměř všechny evropské země, výjimkami jsou Bělorusko, Vatikán – ten však má status pozorovatele, Kazachstán² a sporná území/státy Kosovo, Abcházie, Jižní Osetie, Severní Kypr, Náhorní Karabach a Podněstří), při založení 5. května 1949 měla Rada deset členských zemí:
Ostatní členské státy (v pořadí podle uvedeného data vstupu):
¹ Dřívější členství Československa od roku 1991 nebylo na nově vzniklé státy Českou republiku a Slovenskou republiku účinné. Oba státy tak musely opětovně podstoupit proces přijetí.
² Malá západní část Kazachstánu leží geograficky v Evropě
Status pozorovatele mají zejména tři velké severoamerické státy (Kanada, USA, Mexiko), Japonsko či Vatikán.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Francouzská poštovní správa pro potřeby Evropské rady zajišťovala vydávání poštovních známek. Od roku 1958 formou přetisků na známkách Francie, s textem CONSEIL DE L´EUROPE, nad nímž byl nadtitulek RÉPUBLIQUE FRANCAISE. Později, ne však každoročně, byly vydány emise speciální, tedy nikoli přetisky, nadále ve francouzské měně[2].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VEBER, Václav. Dějiny sjednocené Evropy. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 645 s. ISBN 80-7106-663-X. Kapitola 8. Evropa po druhé světové válce, s. 206–211.
- ↑ HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha : GKP, 1986. Kapitola Mezinárodní organizace, s. 216.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠTURMA, Pavel et al. (eds.): Výběr smluv Rady Evropy. Praha: Prospektum, 2001.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Dílo Statut Rady Evropy ve Wikizdrojích- www.coe.int – oficiální stránky (ve většině evropských jazyků)
- Convention for the Protection of Human Rights and Fundamental Freedoms, Rada Evropy, 3. září 1953
- conventions.coe.int – mezinárodní dohody RE, informace, hledání (anglicky, francouzsky, německy, italsky, rusky)
