Ph.D.

Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.

Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.

Ph.D., zkratka latinského philosophiæ doctor (pro umělecké obory artis doctor – ArtD., pro náboženské obory Th.D., v některých zemích též alternativně doctor philosophiæ, D.Phil, na Slovensku ve zkratce PhD.), je mezinárodně uznávaný akademický titul, uváděný za jménem, který představuje první vědeckou hodnost, tedy hodnost doktora.

Philosophiæ doctor v doslovném překladu znamená doktor filozofie (původně pak toto označení vychází ze starořeckého Διδάκτωρ Φιλοσοφίας, tj. „Učitel filosofie“). Tento titul je udělován osobám, které v rámci svého vysokoškolského studijního programu dokončily dostatečně komplexní výzkumnou práci o předmětu svého studia a případně završily některé další podmínky přesněji definované studijními zvyklostmi dané země a univerzity.

Česká republika

V České republice tyto podmínky představuje vysokoškolské doktorské studium v trvání tří a více let podle individuálního studijního plánu, dříve nazývané postgraduální studium. Titul Ph.D. byl zaveden roku 1998 (zákonem 111/1998 Sb.). Předchází mu vždy studium magisterské a jeho obsahem je především výzkum předem stanoveného vědeckého úkolu pod vedením školitele. Zakončeno je pak vypracováním a úspěšným obhájením disertační práce (při ní doktorand obhajuje kvalitu svého výzkumu) a složením státní doktorské zkoušky.

Titul Ph.D. bývá někdy označován jako velký doktorát a je tak odlišován od tzv. malého doktorátu (tj. PhDr., RNDr., JUDr., MDDr., MUDr. apod.), který se uděluje po úspěšném absolvování rigorózní zkoušky a existuje jen u nás a na Slovensku (česko-slovenský doktorát).

Evropa

V Evropě lze získat nadnárodní verzi, tzv. Evropský doktorát (Doctor Europaeus).

Původ a význam

Za středověku bylo studium jiné vědní oblasti mimo teologii, právo a medicínu označováno za filosofii (philosophia). Vzhledem k vývoji vědních a vyučovaných disciplín v univerzitních prostředích od té doby toto rozdělení vedlo k tomu, že bezmála v každém studijním oboru, ať již z přírodovědního nebo humanitního prostředí, je nyní doktorát udělován v podobě titulu Ph.D. Tento titul byl původně udělován universitami pouze takovým učeným individualitám, které dosáhly uznání svých již jmenovaných protějšků.

Výslovnost, uvádění a oslovování

Samotné Ph.D. můžeme vyslovovat anglicky [piː eɪtʃ diː] IPA nebo česky (pé há dé).

Titul Ph.D. se uvádí vždy za jménem, přičemž se obvykle současně uvádí i jeden titul před jménem. Pokud se uvádí před jménem, zkracuje se jako dr. Výjimkou může být uvádění jména v mezinárodní komunikaci (např. v emailové komunikaci v cizím jazyce apod.), kde se užije jen nejvyšší získaný titul, v tomto případě Ph.D. za jménem. Titul se odděluje od jména čárkou: Ing. Jan Novák, Ph.D. Ph.D. se také odděluje čárkou, stojí-li jméno ve větě: Odborný asistent Ing. Jan Novák, Ph.D., připomenul důležitost postgraduálního studia.

V  České republice stále není jednotná praxe v oslovování nositele titulu Ph.D. Například podle Ladislava Špačka by k oslovení měl být vždy použit akademický titul uváděný před jménem. Při oslovení osoby, která má před jménem titul Ing. či Mgr. a současně za jménem titul Ph.D., je však uplatňování zmíněného pravidla velmi sporné, neboť doporučuje absolventa doktorského studia oslovovat titulem získaným v nižším, magisterském stupni (podhodnocení v oslovení). Toto pravidlo je navíc ryze českým specifikem a nelze jej tak uplatnit v mezinárodním styku (např. při představování kolegy zahraničním hostům). Proto většina odborníků i akademických zdrojů doporučuje oslovovat nositele titulu Ph.D. způsobem obvyklým v ostatních zemích světa, tedy „pane doktore“, „paní doktorko“.