Jiří V.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jiří V.
král Spojeného království Velké Británie a Irska
Jiří V.
Jiří V.
Doba vlády 6. květen 1910 – 20. leden 1936
Korunovace 22. červen 1911
Narození 3. červen 1865
Marlborough House, Londýn
Úmrtí 20. leden 1936 (ve věku 70 let)
Sandringham House, Norfolk
Pohřben kaple svatého Jiří, Windsorský hrad
Předchůdce Eduard VII.
Nástupce Eduard VIII.
Královna Marie z Tecku
Potomci Eduard
Albert (Jiří)
Marie
Henry
Jiří
Jan
Rod Dynastie Sachsen-Coburg und Gotha
Windsorská dynastie
Otec Eduard VII.
Matka Alexandra Dánská
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří V. (3. červen 1865 – 20. leden 1936) byl král Spojeného království a britských dominií a indický císař od roku 1910 až do své smrti. Byl prvním britským panovníkem z windsorské dynastie, kterou vytvořil z britské větve dynastie Sachsen-Coburg und Gotha.

Od dvanácti let sloužil u britského námořnictva, ale po náhlé smrti svého staršího bratra Alberta se stal princem waleským – následníkem trůnu – a oženil se s bratrovou snoubenkou Marií z Tecku. I když jako královský pár občas podnikli cestu po zemích Britského impéria, Jiří upřednostňoval konvenční styl života a trávil čas se sbírkami poštovních známek.

Na trůn nastoupil po smrti svého otce Eduarda VII. roku 1910. Byl jediným císařem Indie, který navštívil císařský dvůr v Dillí, kde byl korunován. Pro tuto příležitost byla zhotovena indická císařská koruna. V době první světové války se zřekl všech svých německých titulů a změnil jméno svého královského rodu "Sachsen-Coburg und Gotha" na rod "Windsorové'. V době jeho vlády po přijetí příslušného zákona došlo k oddělení správy dominií, takže byl vládcem dominií jako oddělených království, což připravilo cestu ke vzniku Commonwealthu. Období jeho panování bylo poznamenáno růstem socialismu, komunismu, fašismu, irského republikanismu a prvního britského labouristického předsedy vlády. Jeho nástupcem se stal jeho nejstarší syn Eduard.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 3. června 1865 v Marlborough House v Londýně jako druhý nejstarší syn waleského prince Eduarda, pozdějšího britského krále Eduarda VII., a jeho manželky Alexandry Dánské. Vzhledem k tomu, že měl staršího bratra, neočekávalo se od něj, že bude někdy v budoucnu králem.

Jeho bratr Albert byl jen o sedmnáct měsíců starší a tak byli oba princové vychováváni společně. Od roku 1877 strávili nějaký čas na výcvikové lodi Brittania v Dartmouthu. Od roku 1879 oba bratři sloužili tři roky na lodi Bacchante. Na této lodi procestovali různé kolonie Britského impéria v Karibiku, Jižní Africe a Austrálii a navštívili Jižní Ameriku, Středozemní moře, Egypt a Dálný východ. Po návratu se bratři rozdělili. Albert začal navštěvovat Trinity College v Cambridgi, zatímco Jiří dále pokračoval ve službě u královského námořnictva.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

Oficiální portrét Jiřího manželky Marie z Tecku

Jako mladý muž a námořník sloužil delší dobu pod velením svého strýce prince Alfréda, vévody z Edinburghu, na Maltě. Zde se zamiloval do jeho dcery a své sestřenice Marie z Edinburghu. Jeho babička, otec i strýc s tímto vztahem souhlasili, ale matky byly proti. Na nátlak své matky Marie Jiřího nabídku odmítla a později se stala královnou Rumunska.

Roku 1891 se jeho starší bratr Albert zasnoubil se svou druhou sestřenicí Marií z Tecku. Nicméně Albert po půl roce zemřel na zápal plic a tak se stal korunním princem britského trůnu Jiří. Tato skutečnost ukončila jeho námořní kariéru a očekávalo se od něj, že se více zapojí do politiky. Královna Viktorie stále považovala princeznu Marii za vhodnou kandidátku na sňatek s budoucím králem a přesvědčila Jiřího, aby Marii požádal o ruku. Jejich sňatek se konal 6. července 1893 v královské kapli St James's Palace. Jejich manželství bylo úspěšné a oba se navzájem respektovali.

Dvojice žila v malém domě v Norfolku, kde se jejich styl života podobal více životu příslušníků střední společenské třídy, než životu členů královské rodiny. Jiří upřednostňoval, na rozdíl od svých rodičů, jednoduchý a klidný život. Byl známý filatelista a sehrál důležitou roli při vybudování královské filatelistické sbírky do úrovně nejrozsáhlejší sbírky známek na světě.

Jiří i jeho manželka plnili širokou škálu povinností členů královské rodiny. Po smrti královny Viktorie se Jiřího otec stal králem. Roku 1901 Jiří s Marií procestovali několik zemí Britského impéria. Navštívili Austrálii, kde zahájil první jednání australského parlamentu. Dalšími zastávkami byly země Jižní Afriky, Kanada a Nový Zéland.

9. listopadu 1901 byl Jiřímu udělen titul prince z Walesu a jeho otec, na rozdíl od přístupu královny Viktorie k němu samotnému, si přál, aby se připravil na budoucí roli krále. Jiří tak měl přístup ke státním dokumentům.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

6. května 1910 král Eduard VII. zemřel a Jiří po něm nastoupil trůn britského impéria. Korunovace královského páru se konala 22. června 1911 ve Westminsterském opatství. Oslavy korunovace byly pojaty jako oslava Britského impéria.

Později oba navštívili indické Dillí, kde se jako indický císař a císařovna účastnili slavnostního zasedání indických hodnostářů a princů. Při té příležitosti měl Jiří na hlavě nasazenu indickou císařskou korunu, která byla vytvořena speciálně pro tuto příležitost. Poté oba cestovali po Indii a on sám jako nadšený lovec využil příležitosti k lovu tygrů.

První světová válka[editovat | editovat zdroj]

V letech 1914 až 1918 byla Británie ve válečném stavu s Německem. Německý císař Vilém II., který pro Brity symbolizoval válečné hrůzy, byl Jiřího prvním bratrancem. Marie, ačkoli byla podobně jako její matka britského původu, byla dcerou vévody z Tecku, následníka německého královského rodu Württemberků.

17. července 1917 vydal Jiří nařízení, kterým změnil jméno královského rodu z německy znějícího Sachsen-Coburg und Gotha na Windsor, aby tak podpořil britské vlastenectví. Dále on a členové královské rodiny, kteří byli britskými občany, se zřekli používání německých titulů a převzali britská příjmení. Také prosadil, aby příbuzní královské rodiny bojující na německé straně, byli zbaveni britských šlechtických titulů.

Když byl ruský car a jeho bratranec Mikuláš II. svržen Říjnovou revolucí, nabídla britská vláda jemu a jeho rodině azyl. Zhoršené životní podmínky britského obyvatelstva a obavy z toho, že by mohla být revoluce zavlečena i do Británie, však vedla Jiřího k přesvědčení, že by přítomnost Romanovců mohla být shledána nepříhodnou. Britská tajná služba vypracovala plán na záchranu carské rodiny, ale sílící pozice bolševiků a zhoršující se podmínky války způsobily, že tyto plány nebyly realizovány a car i s celou svou rodinou byl roku 1918 zavražděn. Následující rok byla carova matka Marie Fjodorovna a jiní členové širší carské rodiny zachránění z Krymu britskou lodí.

Pozdní období[editovat | editovat zdroj]

Eduard VII. (vpravo), jeho syn Jiří (vlevo) a jeho vnukové Eduard a Jiří

V průběhu první světové války a po ní byly svrženy mnohé evropské monarchie, jejichž příslušníci byli Jiřího příbuznými. Jiří se také zajímal o politické nepokoje v Irsku. V průběhu generální stávky roku 1926 vyjádřil znepokojení, že stávka je vedena revolucionáři, ale varoval vládu před použitím síly.

První světová válka poznamenala jeho zdraví a kouření tento stav dále zhoršovalo. Dlouho trpěl dýchacími problémy a záněty průdušek. Roku 1928 vážně onemocněl a po následující dva roky převzal jeho státní povinnosti jeho syn Eduard. Jiřího zdravotní stav se později sice zlepšil, ale úplně se už nezotavil nikdy. 20. ledna 1936 v Sandringham House zemřel.

Roku 1932 souhlasil s pronesením vánočního projevu v rozhlasu; tato akce se od té doby každý rok opakuje. Nebyl příznivcem této novoty, ale byl svým okolím přesvědčen, že to je to, co si občané přejí. Obával se nárůstu vlivu nacistické strany v Německu a vyzval britského velvyslance v Německu, aby činnost nacistů sledoval. Oslavy stříbrného výročí jeho nástupu na trůn byly demonstrací náklonnosti veřejnosti k jeho osobě, k oblíbenému králi.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Národní vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
Spojené královstvíSpojené království Spojené království Royal Victorian Chain Ribbon.gif Královský Viktoriin řetěz[1] 1902
Order of the Garter UK ribbon.png rytíř Podvazkového řádu[1] 1884, 4. srpna
Order of the Thistle UK ribbon.png rytíř společník Řádu bodláku[1] 1893, 5. července
Ribbon bar Order of St. Patrick.jpg rytíř Řádu svatého Patrika[1] 1897, 20. srpna
ImperialOrderCrownIndiaRibbon.gif velkokomandér Řádu indické hvězdy[1] 1905, 28. září
UK Order St-Michael St-George ribbon.svg velkokříž Řádu svatého Michala a svatého Jiří[1] 1901, 9. března
Order of the Indian Empire Ribbon.svg velkokomandér Řádu Indické říše 1905, 28. září

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát Stuha Název Datum udělení
Bavorsko Bavorské království Bavaria012.png rytíř Řádu svatého Huberta
DánskoDánsko Dánsko Orderelefant ribbon.png rytíř Řádu slona[2][1] 1885, 11. října
DNK Order of Danebrog Grand Cross BAR.png velkokomtur Řádu Dannebrog 1913, 18. dubna
Denmark Medal RHkors.png Jubilejní medaile Kristiána IX.
Denmark Medal RHkors.png Pamětní medaile zlaté svatby krále Kristiána IX. a dánské královny Luisy[2] 1892
Ernestinská vévodství D-SAX Sachsen-Ernestinischer Hausorden BAR.svg rytíř velkokříže Vévodského domácího řádu dynastie sasko-ernestinské[3]
EstonskoEstonsko Estonsko EST Cross of Liberty Military Leadership.png Kříž svobody I. třídy[4] 1925, 17. června
Italské královstvíItalské království Italské království Cavaliere di Gran Croce OCI Kingdom BAR.svg rytíř velkokříže Řádu italské koruny 1892
Cavaliere di gran Croce Regno SSML BAR.svg rytíř velkokříže Řádu svatého Mauricia a svatého Lazara
Order of the Most Holy Annunciation BAR.svg rytíř Řádu zvěstování[1]
Flagge Großherzogtümer Mecklenburg.svg Meklenbursko WendischeKrone.Order.gif rytíř velkokříže Domácího řádu vendické koruny 1893, 22. července
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko NLD Order of the Dutch Lion - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu nizozemského lva
NorskoNorsko Norsko Order Sint Olaf 1 kl.png velkokříž Řádu svatého Olafa
Osmanská říšeOsmanská říše Osmanská říše Order of the Osmanie lenta.png Řád Osmanie I. třídy[1]
PortugalskoPortugalsko Portugalsko PRT Order of the Colonial Empire.png rytíř velkokříže Řádu koloniální říše[5] 1934, 19. února
PRT Three Orders BAR.png Stuha tří řádů 1919
Pruské královstvíPruské království Pruské království Ord.Aquilanera.png rytíř Řádu černé orlice[1]
PRU Roter Adlerorden BAR.svg rytíř Řádu červené orlice
D-PRU Pour le Merite 1 BAR.svg rytíř Královského hohenzollernského domácího řádu
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Ord.S.Stef.Ungh. - GC.png velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána[6] 1902
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium OrderStGeorge3cl rib.png Řád svatého Jiří III. třídy
POL Krzyz Wielki Orderu Sw Stanislawa BAR.png Řád svatého Stanislava I. třídy
RUS Order św. Anny (baretka).svg Řád svaté Anny I. třídy
RUS Order White Eagle BAR.png rytíř Řádu Bílého orla
RUS Order of St. Alexander Nevsky BAR.png rytíř Řádu svatého Alexandra Něvského
St.AndrewOrder.png rytíř Řádu svatého Ondřeje[1]
Řecké královstvíŘecké království Řecké království GRE Order Redeemer 1Class.png velkokříž Řádu Spasitele
Saské královstvíSaské království Saské království Order of the Rautenkrone ribbon.png rytíř Řádu routové koruny[1][7]
Flagge Großherzogtum Sachsen-Weimar-Eisenach (1897-1920).svg Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství D-SxWe-Order White Falcon BAR.png rytíř Řádu bílého sokola[8]
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko Order of Charles III - Sash of Collar.svg velkokříž s řetězem Řádu Karla III. 1901/1902
Order of the Golden Fleece Rib.gif 1087. rytíř Řádu zlatého rouna[1][9] 1893
ŠvédskoŠvédsko Švédsko Seraphimerorden ribbon.svg rytíř Řádu Serafínů[1][10] 1905, 14. června
Flagge Königreich Württemberg.svg Württemberské království Grand Cross Order of the Crown Württemberg.png velkokříž Řádu württemberské koruny[11] 1890

Rodokmen[editovat | editovat zdroj]

Předkové
 
 
 
 
 
 František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 Ernest I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
 Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 princ Albert
 
 
 
 
 
 
 Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 Eduard VII.
 
 
 
 
 
 
 Jiří III.
 
 
 Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
 Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
 František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
 Augusta Reuss Ebersdorf
 
Jiří V.
 
 
 
 
 
 Fridrich Karel Ludvík Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderburský-Beck
 
 
 Fridrich Vilém Glucksburský
 
 
 
 
 
 
 Friederika Schliebenská
 
 
 Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
 Karel Hesensko-Kasselský
 
 
 Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
 Luisa Dánská a Norská
 
 
 Alexandra Dánská
 
 
 
 
 
 
 Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
 Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
 Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
 Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
 Frederik Dánský
 
 
 Luisa Šarlota Dánská
 
 
 
 
 
 
 Žofie Frederika Meklenbursko-Zvěřínská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku George V of the United Kingdom na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n White, Geoffrey H.; Lea, R. S. (eds.) (1959) Complete Peerage, London: St Catherine's Press, vol. XII, S. 924–925
  2. ↑ a b Bille-Hansen, A. C.; Holck, Harald, eds. (1933) [1st pub.:1801]. Statshaandbog for Kongeriget Danmark for Aaret 1933 [State Manual of the Kingdom of Denmark for the Year 1933] (PDF). Kongelig Dansk Hof- og Statskalender (in Danish). Copenhagen: J.H. Schultz A.-S. Universitetsbogtrykkeri. S. 16 Dostupné online
  3. ↑ Staatshandbücher für das Herzogtum Sachsen-Coburg und Gotha (1890), "Herzogliche Sachsen-Ernestinischer Hausorden" S. 43 Dostupné online
  4. ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  5. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  6. ↑ A Szent István Rend tagjai. web.archive.org [online]. 2010-12-22 [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. ↑ The Times (London). 1902-10-24, s. 8. 
  8. ↑ Staatshandbuch für das Großherzogtum Sachsen / Sachsen-Weimar-Eisenach (1900), "Großherzogliche Hausorden" S. 17 Dostupné online
  9. ↑ Knights_of_the_Golden_Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online. 
  10. ↑ Sveriges statskalender, 1925, S. 807 Dostupné online (švédsky)
  11. ↑ WÜRTTEMBERG (GERMAN). STATISTISCHES LANDESAMT. Staatshandbuch für Württemberg. [s.l.]: [s.n.] 974 s. Dostupné online. (German) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Britští panovníci
Království Velké Británie (1707–1801)
Spojené království Velké Británie a Irska (1801–1927)
  • Jiří III. (1801–1820)
  • Jiří IV. (1820–1830)
  • Vilém IV. Britský (1830–1837)
  • Viktorie (1837–1901)
  • Eduard VII. (1901–1910)
  • Jiří V. (1910–1927)
    		•
    Spojené království Velké Británie a Severního Irska (od r. 1927)
  • Jiří V. (1927–1936)
  • Eduard VIII. (1936)
  • Jiří VI. (1936–1952)
  • Alžběta II. (od 1952)
    		•
    1Rovněž vládce Irska
    Autoritní data: AUT: xx0082172 | GND: 118690469 | ISNI: 0000 0003 8336 5509 | LCCN: n80139232 | VIAF: 268389473 | WorldcatID: lccn-n80139232
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jiří_V.&oldid=17721003“