Louis de Funès
| Louis de Funès | |
.jpg) | |
| Narození |
31. červenec 1914  Courbevoie |
|---|---|
| Úmrtí |
27. ledna 1983 (ve věku 68 let) Nantes |
| Místo pohřbení | Francie |
| Alma mater |
Lycée Condorcet Cours Simon |
| Děti | Olivier de Funès |
| Příbuzní | Julia de Funès (vnučka) |
| Český dabing |
František Filipovský Jiří Krampol Václav Faltus Jiří Císler Jiří Lábus Bohumil Bezouška Tomáš Juřička Dalimil Klapka Pavel Šrom Vladimír Brabec Jiří Tomek Jiří Lábus |
| César | |
|
1980 - za celoživotní dílo | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Louis Germain David de Funès de Galarza [lui də fy.nɛs] (31. července 1914 Courbevoie, Francie – 27. ledna 1983 Nantes, Francie) byl slavný francouzský herec a komik španělského původu. Od mládí působil v divadle a po roce 1945 odehrál desítky epizodních rolí ve filmu. Jako komik se až ve svých padesáti letech stal filmovou hvězdou v celoevropském měřítku. Proslavily jej filmy o četníkovi ze Saint-Tropez, spolupracoval také s dalšími významnými herci (Bourvil, Jean Marais, Jean Gabin, Annie Girardotová). Dlouhodobě patřil ke komerčně nejúspěšnějším francouzským hercům; každý jeho film měl v kinech návštěvnost v řádech miliónů diváků. V roce 1973 obdržel Řád čestné legie, v roce 1980 získal čestného Césara za celoživotní přínos francouzské kinematografii.
Obsah
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako nejmladší ze tří dětí nedaleko Paříže rodičům, kteří přišli do Francie v roce 1904 ze španělské Sevilly. Jeho otec Carlos Luis de Funès de Galarza (1871–1934) byl původně právník a pocházel z Málagy. Ve Francii obchodoval s klenoty. Matka Leonor Soto y Réguéra (1878–1957) se narodila v městečku Ortigueira v Galicii. Louis měl sestru Marii (1909–1993), která se provdala za režiséra Françoise Gira. Bratr Charles (1908–1939) byl zastřelen v druhé světové válce.
V dětství se věnoval kreslení a hře na klavír. Kromě francouzštiny dobře ovládal i španělštinu a angličtinu. Než se stal hercem, Louis neúspěšně vystřídal řadu zaměstnání: byl kožešník, dekoratér, aranžér, účetní, prodavač. Koncem třicátých let začal pracovat jako pianista v pařížské čtvrti Pigalle. Přitom absolvoval Simonovy herecké kurzy. V roce 1936 se oženil s Germaine Carroyer, s níž měl syna Daniela (*1937). V roce 1942 se rozvedli. O rok později se oženil s Jeanne Barthelémy de Maupassant (praneteří Guy de Maupassanta), s níž měl dva syny: Patricka (*1944) a Oliviera (*1949). Patrick je lékařem, Olivier se několik let věnoval herectví a hrál v několika filmech společně s otcem. Později pracoval jako pilot letadel Concorde pro Air France.
Kariéra v divadle a ve filmu[editovat | editovat zdroj]
Sám Funès uváděl jako svůj první velký úspěch film Pouic-Pouic (1963), skutečný triumf přišel v roce 1964 s prvním filmem o četníkovi ze Saint-Tropez, do nějž jej proti vůli producentů angažoval režisér Jean Girault. Ve spolupráci s Bourvilem dosáhl pak největšího úspěchu s filmem Velký flám (1966), který si se 17 milióny diváků dlouhodobě držel první pozici v návštěvnosti francouzských kin. Naopak problematickou se ukázala spolupráce s jinými významnými herci, kteří se těžko smiřovali s rostoucí popularitou komika z okrajových bulvárních divadel. Týkalo se to například natáčení série o Fantomasovi s Jeanem Maraisem nebo filmu Tetovaný (1968) s Jeanem Gabinem.
Kromě četnické série a trilogie o Fantomasovi točil úspěšné adaptace divadelních her (Oskar, 1967). Na přelomu 60. a 70. let dvacátého století se zařadil mezi komerčně nejúspěšnější francouzské herce, každý jeho film viděly ve francouzských kinech milióny diváků. Oblíbený byl v celé západní Evropě, ale také ve východním bloku včetně Sovětského svazu nebo bývalého Československa, kde k jeho popularitě přispěl dabing Františka Filipovského. Zatímco filmy o četníkovi ze Saint-Tropez měly kvalitativně sestupnou tendenci a i další Funèsovy filmy se jen zřídka setkaly s kladným ohlasem kritiků, v USA se prosadil s mezinárodně srozumitelnou satirou Dobrodružství rabína Jákoba (1973). Celkem v jedenácti filmech byla jeho partnerkou Claude Gensac. Aktivity ve filmu i v divadle musel omezit po prodělání dvou infarktů počátkem 70. let; ze zdravotních důvodů také úkončil své angažmá v divadle (1973). S Annie Girardotovou později natočil film Jeden hot a druhý čehý (1978), divácký ohlas měly i další adaptace osvědčených divadelních předloh (Lakomec, 1980). Jeho posledním filmem byla závěrečná část četnické série Četník a četnice (1982).
Jeho herecký styl se opíral o živelnou komiku a neuvěřitelné mimické schopnosti, jež zdědil hlavně po matce, které mu vynesly přezdívku Muž tisíce tváří, nebo Muž s tváří z gumy. Své typické grimasy okoukal z grotesek s Charlie Chaplinem, kačerem Donaldem i od Laurela a Hardyho.
Louis de Funès miloval svoji rodinu, zahradu a film. Žil na zámku Clermont na Loiře u Nantes, rád trávil čas ve skleníku, kde se věnoval růžím. Podařilo se mu vyšlechtit oranžovou La rose de Louis de Funès, která je oficiálně uznaným druhem.
De Funès měl problémy se srdcem a s každou svojí rolí, ve kterých představoval různé cholerické postavy, riskoval srdeční infarkt, jejž prodělal po skončení natáčení filmu Četník a četnice a na který nakonec dne 27. ledna 1983 také zemřel.
Louis de Funés byl katolík a royalista a dlouhodobě podporoval arcibiskupa Lefebvra a Kněžské bratrstvo sv. Pia X. V závěti odkázal FSSPX 1/3 svého majetku.[1]
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
Herecká filmografie[editovat | editovat zdroj]
| 1945 | Barbizonovo pokušení (La Tentation de Barbizon) – portýr |
| 1946 | Zbývá šest hodin (Six heures à perdre) – šofér Poslední úkryt (Dernier refuge) – zaměstnanec jídelního vozu Antoine a Antoinetta (Antoine et Antoinette) – host na svatbě Zámek poslední šance (Le Château de la dernière chance) – statista |
| 1947 | Plavba za neznámým (Croisière pour l'inconnu) – statista, kuchař |
| 1948 | Guesclin (Du Guesclin) – statista, astrolog |
| 1949 | Schůzka se štěstím (Rendez-vous avec la chance) – číšník v kavárně Miluji jen tebe (Je n´aime que toi) – dirigent Mise v Tangeru (Mission à Tanger) – statista Právě vyšlo (Vient de paraître) – statista Můj přítel Sainfoin (Mon ami Sainfoin) – průvodce Boží soud (Le jugement de dieu) – statista Na shledanou, pane Grocku (Au revoir, monsieur Grock) – statista, divák Ademaï na hranicích (Ademaï un poteau-frontière) – statista Milionáři na jeden den (Millionnaires d'un jour) – statista, advokát Žádný víkend pro naši lásku (Pas de week-end pour notre amour) – Constantin Jistý pán (Un certain monsieur) – statista |
| 1950 | Nábřeží Grenelle (Quai de Grenelle) – statista Král Blablabla (Le roi du Bla-bla-bla) – Gino Náměsíčník Bonifác (Boniface somnambule) – podezřívavý manžel Ulice bezpráví (La rue sans loi) – Hippolyte Slaměný milenec (L´amant de paille) – Bruno Rudá růže (La rose rouge) – básník Něžné šílenství (Folie douce) – statista Bibi Fricotin – statista Knock – statista, muž, který zhubl o deset gramů Kolemjdoucí (La passante) – statista, zdymadlář Adresát neznámý (Sans laisser d´adresse) – statista, budoucí otec Život je hra (La vie est jeu) – statista |
| 1951 | Hráči (Les jouers) – statista Láska pod deštníkem (Un amour de parapluie) – statista Bar na prodej (Boîte à vendre) – statista Juniorští šampioni (Champions juniors) – statista Cesta do Ameriky (Le voyage en Amerique) – statista, zaměstnanec Air France Žádná dovolená pro pana starostu (Pas de vacances pour monsieur la maire) – statista, poradce Moje žena je skvělá (Ma femme est formidable) – statista, turista Bylo jich pět (Ils ètaient cinq) – statista, Albert Jed (Le poison) – André Pan Leguignon, lampář (Monsieur Leguignon, lampiste) – statista, soudce Sedm smrtelných hříchů (Les sept péchés capitaux) – Martin Gaston Krocan (Le dindon) – ředitel Sňatková kancelář (Agence matrimoniale) – statista, chodec Dlouhé zuby (Les dents longues) – statista, barman Lehká holka (La putain respecteuse) – statista, host nočního podniku Vlci loví noc (Les loups chassent la nuit) |
| 1952 | Osmé umění a styl (Le huitième art et la manière) Láska není hřích (L´amour n´est pas un péché) – statista, podnájemník Pan taxi (Monsieur taxi) – statista, malíř Byl jsem tím třikrát (Je l´ai été trois fois) – statista, herec Pařížští vrabci (Moineaux de Paris) – statista Zmizení pana Perla (La fugue de monsieur Perle) – statista, blázen Lehce a krátce oblečený (Lègere et court vetue) – Duvernois Ona a já (Elle et moi) – statista, číšník v kavárně K čertu s ctností! (Au diable la vertu!) – statista Život poctivého člověka (La vie d´un honnete homme) – Emil |
| 1953 | Bubeník (Tambour battant) Smích (Rire) Ložnice dospívajících děvčat (Dortoir des grandes) – fotograf Triboudot Podivná touha pana Barda (L'étrange désir de Monsieur Bard) – pan Chanteau Můj brácha ze Senegalu (Mon frangin du Senegal) – doktor Kapitán Pantofle (Captaine Pantoufle) – pan Rachoux Zelené obilí (Le blé en herbe) – promítač Rytíř noci (Le chevalier de la nuit) – krejčí Víkend v Paříži (Week-end à Paris) – Célestin Mam´zelle Nitouche – statista, ubytovatel Trápení (Tourments) – Eddie Gorlier, detektiv) Tajemství Heleny Marimonové (Le secret d´Hélène Marimon) – Ravan, zahradník Důvěřuj mi (Faites-moi confiance) – Tumlatum Družky noci (Les compagnes de la nuit) – statista, host Piráti z Buloňského lesa (Les corsaires du bois de Boulogne) – komisař |
| 1954 | Intrikáni (Les intrigantes) – Mercange Muži myslí jenom na to (Les hommes ne pensent qu´à ça) – manžel Necudní (Impures) – statista S vyloučením veřejnosti (Huis-clos) – číšník v hotelu Napoleon – voják Kočky nastolují právo (Les pépées font la loi) – Jeannot Aprílový žert (Poisson d'avril) – porybný Královna Margot (La reine Margot) – astrolog René Manželské scény (Scènes de ménage) – Boulingrin Beran s pěti nohama (Le mouton à cinq pattes) – Pilát Ach, ty krásné bakchantky (Ah! Les belles Bacchantes) – komisař Leboeuf Schodiště pro služebnictvo (Escalier de service) – Césare Grimaldi Otec, matka, služka a já (Papa, maman, la bonne et moi) – pan Calomen, soused |
| 1955 | Ingrid, příběh fotomodelky (Ingrid, die Geschichte eine Fotomodells) – d´Arrigo Nemožný pan domovník (L'impossible monsieur pipelet) – strýček Robert Frou-Frou – plukovník Cousinet-Duval Otec, matka, moje žena a já (Papa, maman, ma femme et moi) – pan Calomel, soused Dobrý den, úsměve (Bonjour sourire) – Bonoeil Tátova parta (La bande à papa) – inspektor Victor Merlerin Husaři (Les Hussards) – kostelník Kdyby nám Paříž vyprávěla (Si Paris nous était conté) – Antoine Allègre Děti na rozdávání (Bébés à gogo) – Célestin Rabier |
| 1956 | Právo ulice (La loi des rues) – Paulo O délku hlavy (Courte tête) – Prosper Napříč Paříží (La traversée de Paris) – uzenář, hokynář |
| 1957 | Smolař (Comme un cheveu sur la soupe) – Pierre Cousin, skladatel Nevídáno neslýcháno (Ni vu ni connu) – Blaireau, pytlák |
| 1958 | Totò v Madridu (Toto à Madrid) – profesor Francisco Montiel Taxi, maringotka a korida (Taxi, roulotte et corrida) – Maurice Berger, řidič taxíku Život ve dvou (La vie à deux) – Stéphane |
| 1959 | Filutové (Frippouillard et cie) – Ettore Curto, finanční poradce Můj kámoš cikán (Mon pote le gitan) – Védrines, nakladatel Někdo to rád studené (Certain l´aiment froide) – Ange Galopin |
| 1960 | Mrzáci (Les Tortillards) – pan Durand Candide aneb Optimismus 20. století (Candide ou L'optimisme au XX. siècle) – gestapák Kapitán Fracasse (Le capitaine Fracasse) – Scapin |
| 1961 | Zločin se nevyplácí (Le crime ne paie pas) – barman Výhodná koupě (La belle americaine) – Viralat, vrchní účetní Bubliny ve vodě (Dans l´eau fait des bulles) – pan Hernzer |
| 1962 | Ďábel a desatero (Le diable et dix commandements) – Antoine Vaillant Pomsta (La Vendetta) – Amoretti Gentleman z Epsomu (Le gentleman d´Epsom) – Gaspard Ripeux, šéfkuchař Karamboly (Carambolages) – Charolais, generální ředitel |
| 1962 | Děti štěstí (Les veinards) – pan Beaurepaire, obchodník Svit měsíce nad Maubege (Un clair de lune à Maubeuge) Pojedeme do Deauville (Nous irons a Deauville) |
| 1963 | Nebožtíci (Des pissenlits par la racine) – žokej Jack Pouic-Pouic – Léonard Monestier, obchodník |
| 1964 | Jak vykrást banku (Faites sauter la banque) – Victor, majitel obchodu s loveckými potřebami Myš mezi lidmi (Une sourir chez les hommes) – Marcel Četník ze Saint Tropez (Le gendarme de Saint-Tropez) – Ludovic Cruchot, četník Fantomas (film, 1964) – komisař Juve Smolař (Le corniaud) – Leopold Saroyan, obchodní ředitel |
| 1965 | Fantomas se zlobí (Fantomas se déchaîne) – komisař Juve Požitkáři (Un grand seigneur) – Léon Haudepin, ředitel pojišťovny a majitel bordelu Četník v New Yorku (Le gendarme à New York) – Ludovic Cruchot, četník |
| 1966 | Velký flám (La grande vadrouille) – Stanislas LeFort, dirigent Fantomas kontra Scotland Yard (Fantomas contre Scotland Yard) – komisař Juve Grand restaurant pana Septima (Le grand restaurant) – pan Septime, majitel proslulé restaurace |
| 1967 | Oskar (Oscar) – Bernard Barnier, generální ředitel Senzační prázdniny (Les grandes vacances) – Charles Bosquier, ředitel gymnázia Tonoucí se stébla chytá (Le petit baigneur) – Fourchaume, majitel loděnice |
| 1968 | Tetovaný (Le tatoué) – Félicien Mézaray, antikvář Četník se žení (Le gendarme se marie) – Ludovic Cruchot, četník |
| 1970 | Hibernatus – Hubert de Tartas, bohatý továrník Piti Piti Pa (L´Homme-orchestre) – Evan Evans, ředitel baletního souboru Četník ve výslužbě (Le gendarme en balade) – Ludovic Cruchot, četník Na stromě (Sur un arbre perché) – Henri Roubier, průmyslník |
| 1971 | Jo – Antoine Brisebard, úspěšný autor Pošetilost mocných (La folie des grandeurs) – don Salluste, králův ministr |
| 1973 | Dobrodružství rabína Jákoba (Les aventures de rabbi Jacob) – Victor Pivert, průmyslník |
| 1976 | Křidýlko nebo stehýnko (L´aile ou la cuisse) – Charles Duchemin,degustátor,šéf výrobny průvodce DUCHEMIN |
| 1978 | Jeden hot a druhý čehý (La zizanie) – Guillaume Daubray-Lacaze, starosta a podnikatel |
| 1979 | Lakomec (L´avare) – Harpagon Četník a mimozemšťané (Le gendarme et les extra-terrestres) – Ludovic Cruchot, četník |
| 1981 | Zelňačka (La soupe aux choux) – Claude Ratinier, venkovan |
| 1982 | Četník a četnice (Le gendarme et les gendarmettes) – Ludovic Cruchot, četník |
Režijní filmografie[editovat | editovat zdroj]
Podíl na scénářích[editovat | editovat zdroj]
Divadelní role[editovat | editovat zdroj]
- Slaměný milenec (L´amant de paille) – statista
- Dům doni Bernardy – plačka
- Winterset – Hanriot
- Thermidor – tulák
- Tramvaj do stanice Touha – Pablo
- Dominika a Dominika (Dominique et Dominique) – pan Ernest
- Brouk v hlavě (La puce à l´oreille) – Augustin Feraillon
- Ach, ty krásné bakchantky (Ah! Les belles Bacchantes) – komisař Leboeuf
- Poppi – Poppi
- Miláček Ornifle – Machetu
- Zasněme se (Faisons un rêve) – manžel
- Oskar (Oscar) – Barnier
- Velký valčík (La grosse valse) – celník Roussel
- Valčík toreadorů (La valse des toreadors) – generál
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŽÁK, Jiří. Louis de Funés: Lidé jsou komedianti, my jsme herci. Praha: Nakladatelství XYZ, 2009. 363 s. ISBN 978-80-7388-172-6.
- WOLFOVÁ, Pavlína. Funèsův fanoušek. Dcera Františka Filipovského vypovídá o Funèsově a otcově vztahu. Reflex. 2009-08-19, roč. 2009, čís. 34. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Louis de Funès ve Wikimedia Commons 
Osoba Louis de Funès ve Wikicitátech- Louis de Funès v Internet Movie Database (anglicky)
- http://www.defunes.com/ francouzsky
- https://web.archive.org/web/20080812050655/http://defunes.fdb.cz/bio.html
- http://www.louisdefunes.tym.cz/
- http://louis.euweb.cz/ldf.html
- http://defunes.unas.cz/biografie.html
- http://www.moviemania.sk/142-profil-louis-de-funes--kral-francuzskej-komedie.html
- https://web.archive.org/web/20080915164706/http://www.francouzskyfilm.cz/funes/funes.html
