Staroměstské náměstí
| |||
 Staroměstské náměstí s pomníkem Jana Husa a Týnským chrámem | |||
| Umístění | |||
|---|---|---|---|
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 1 | ||
| Čtvrť | Staré Město | ||
| Poloha | 50°5′15″ s. š., 14°25′16″ v. d. | ||
| Historie | |||
| Denominace | 1895 | ||
| Starší názvy |
Staré tržiště Staroměstský rynk Velké Staroměstské náměstí Velké náměstí | ||
| Kód památky | 38169/1-16 (PkMISSezObr) | ||
| Kód ulice | 470244 | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Staroměstské náměstí (oficiální název od roku 1895, slangově dnes Staromák, dříve také Vel(i)ké náměstí, od 13. století Staré tržiště, od 14. století Staroměstský rynk, v 18. století nejčastěji Staroměstský plac či Velké (Staroměstské) náměstí, ve druhé polovině 19. století až do roku 1895 už pouze Velké náměstí, staropražsky Rynek, německy der Altstädter Ring) je náměstí v Praze v centru Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.
Obsah
Obecné informace[editovat | editovat zdroj]
Staroměstské náměstí obklopují historické stavby, z nichž vyniká Staroměstská radnice s orlojem, Týnský chrám, husitský kostel svatého Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských a dům „U Kamenného zvonu“. Uprostřed náměstí stojí pomník mistra Jana Husa. renesanční, barokní a rokokové domy po obvodu náměstí mají románské a gotické základy.
Staroměstská radnice[editovat | editovat zdroj]
Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela; pověst přisuzující jeho autorství mistru Hanušovi je historickým omylem[zdroj?]. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.
Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).
Během Pražského povstání v květnu 1945 byla radnice silně poškozena bombardováním německých jednotek. Škody byly po válce odstraněny v rámci rozsáhlé restaurace. Neogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.
Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]
V 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy. K roku 1211 je zde doložen správce, který na tržišti vybíral poplatky. V roce 1338 udělil král Jan Lucemburský Starému Městu povolení na stavbu radnice. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře po popravě Jana Želivského. Po stavovském povstání bylo 21. června 1621 před radnicí popraveno 27 českých pánů. Tuto událost připomíná 27 bílých křížů v dlažbě na místě exekuce.
V letech 1838–1848 vznikla novogotická přístavba Staroměstské radnice. Koncem 19. století začaly přes náměstí jezdit tramvaje. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem svatého Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku Československa, 3. listopadu 1918, dav spontánně strhl mariánský sloup z roku 1650.
Část Staroměstské radnice, silně poškozená za Pražského povstání v roce 1945 byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. V rámci opravy Staroměstské radnice po druhé světové válce bylo označeno místo v dlažbě před radniční věží, kde stálo popravčí jeviště, 27 bílými kříži.[1] Nedaleká pamětní deska na zdi se jmény popravených je z roku 1911.
Oficiální verze komunistického režimu v tehdejším Československu tvrdila, že Klement Gottwald svůj známý projev „Právě jsem se vrátil z Hradu…“, který symbolicky zahájil období komunistické vlády, přednesl z balkónu paláce Kinských, ve skutečnosti však řečnil z korby nákladního vozu na blízkém Václavském náměstí.[2]
Dne 7. listopadu 1962 vybuchla během oficiálního shromáždění k výročí bolševické říjnové revoluce v Rusku amatérsky vyrobená bomba. Přestože byli dva lidi těžce zraněni, tiskem byla událost ututlána.[3][4]
V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo náměstí kompletně předlážděno.
Na podstavci sousoší Jana Husa vybuchla 2. června 1990 bomba, jejíž původce není znám. Začátkem roku 2015 radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL) uvedl, že by se kopie Mariánského sloupu mohla na Staroměstském náměstí vrátit příští rok. Vedení Prahy tuto snahu o obnovu podporuje.[5] Pražský arcibiskup Dominik Duka uvedl, že spolu s Mariánským sloupem by se měla navrátit i socha krále Jiřího z Poděbrad s kalichem a nápisem „Veritas vincit“ na Týnském chrámu, odstraněná v roce 1623.
V roce 2017 přibyly na okraji Staroměstského náměstí žluto-černé betonové bloky (tzv city bloky) jako ochrana proti terorismu.[6] Umístila je sem městská Správa služeb na doporučení městké policie. Jejich estetický vzhled je kritizován památkáři a laickou veřejností.[7]
Trhy[editovat | editovat zdroj]
O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy. Vánoční trhy na Staroměstském náměstí jsou největší vánoční trhy v Česku a jsou navštěvovány statisíci návštěvníky z České republiky i ze zahraničí. Na náměstí je umístěn každoročně vysoký ozdobený strom a také hudební pódium. Z cizinců navštěvují trhy především Němci, Rusové, Italové a Britové.[8]
Významné budovy a objekty[editovat | editovat zdroj]
- Staroměstská radnice
- Staroměstský orloj
- Týn
- Pomník mistra Jana Husa
- Kostel svatého Mikuláše
- Kostel Matky Boží před Týnem
- Palác Kinských
- Dům U Kamenného zvonu
- Týnská škola
- Pražský poledník
- Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)
- Dům U zlatého jednorožce (U bílého koníčka, U červených dveří)
- Dům U Lazara
- Dům U kamenného stolu
- Dům U kamenného beránka (U bílého jednorožce)
- Štorchův dům
- Dům U zlatého slona
- Dům U Minuty
- Dům U zlatého rohu
- bývalý klášter pavlánů u svatého Salvátora
- bývalá Pražská městská pojišťovna – dnes budova Ministerstva pro místní rozvoj
- Dům U černého anděla
- Dům Vilímkovský
- Dům U vola
- Dům U Červené lišky
Okolní ulice a náměstí[editovat | editovat zdroj]
- Celetná ulice (první část královské cesty)
- Pařížská třída
- Dlouhá třída
- Týnská
- Malé náměstí
- Železná ulice
- Náměstí Franze Kafky
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ popraviště z roku 1621
- ↑ Žádný balkon, Gottwald řečnil z korby vozu [online]. idnes.cz [cit. 2011-09-16]. Dostupné online.
- ↑ FROLÍK, Jan. Výbuch na Staroměstském náměstí 7. listopadu 1962. Sborník Archivu Ministerstva vnitra. 2006, čís. 4, s. 43–61. Dostupné online. ISSN 1214-4274. (česky)
- ↑ Bomba u orloje před 25 lety zranila osmnáct lidí. Viník se nikdy nenašel [online]. iDnes. Dostupné online. (česky)
- ↑ Praha je pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí [online]. Pražský deník [cit. 2015-05-15]. Dostupné online.
- ↑ Staroměstské náměstí obklopily betonové bloky, budou bránit terorismu. iDNES.cz [online]. 2017-09-20 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Památkářům se nelíbí zátarasy. Je potřeba koncepční řešení, říkají. iDNES.cz [online]. 2017-09-21 [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
- ↑ iDNES.cz - Vánoční trhy na Staroměstském náměstí končí, strom využijí v zoo
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HERAIN, Jan; TEIGE, Josef. Staroměstský rynk v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1908. Dostupné online.
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Staroměstské náměstí, s. 982-1019.
