Philipp Scheidemann
| Philipp Scheidemann | |||||||||||||
 Philipp Scheidemann | |||||||||||||
| |||||||||||||
| |||||||||||||
|
| |||||||||||||
| Narození |
26. července 1865  Cassel, Německo | ||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Úmrtí |
29. listopadu 1939  Kodaň, Dánsko | ||||||||||||
| Místo pohřbení |
Hauptfriedhof Kassel Kassel | ||||||||||||
| Commons | Philipp Scheidemann | ||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||
Philipp Heinrich Scheidemann (26. července 1865, Cassel, Německo – 29. listopadu 1939, Kodaň, Dánsko) byl německý sociálně demokratický politik a publicista. V roce 1919 působil jako ministerský předseda (říšský kancléř) Výmarské republiky.
Politika[editovat | editovat zdroj]
V roce 1883 vstoupil do SPD, společně s Friedrichem Ebertem patřil mezi významné představitele strany. Od roku 1895 působil jako redaktor stranických časopisů.
V roce 1919 se stal prvním ministerským předsedou Německa v období Výmarské republiky po zhroucení císařského Německa. Bylo mu později komunisty dáváno za vinu, že se podílel na zavraždění Karla Liebknechta a Rosy Luxemburkové v lednu 1919, i na potlačení povstání spartakovců v Berlíně v lednu 1919. Byl v Praze v létě 1921 přítomen tělovýchovným slavnostem Svazu DTJ na Letné.[1]
Na svou funkci rezignoval v červnu téhož roku na protest proti versailleské smlouvě. Roku 1933 odešel do exilu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MUCHA, Vilém. Dějiny dělnické tělovýchovy v Československu. Praha: Olympia, 1975. Kapitola I. spartakiáda FDTJ, s. 75.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Philipp Scheidemann ve Wikimedia Commons - biografie na leccos.com
