Válka v Kosovu
| Válka v Kosovu | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Válka v Jugoslávii | |||||||||||||||
 odshora:centrální budova jugoslávské armády zcela zničena, auto zasypané sutí, hrob zabitých militantů KLA, volný let USAF F-15. |
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
 NATO (letecké útoky) Kosovská osvobozenecká armáda Albánie (nepřímá účast) |
 Svazová republika Jugoslávie•  Srbsko•  Černá Hora |
||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Adem Jashari † Sylejman Selimi (do května 1999) Agim Çeku (od května 1999) |
Slobodan Milošević Dragoljub Ojdanić Svetozar Marjanović Nebojša Pavković Sreten Lukić |
||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| Kosovo: 40,000 vojáků NATO: 80 letadel |
140,000 vojáků 30,000 policistů a 15,000 dobrovolníků |
||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| Kosovo: 3,000 vojáků NATO: 2 letadla |
2,000 vojáků |
||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Kosovská válka neboli válka v Kosovu byl ozbrojený konflikt v Kosovu probíhající od 28. 2. 1998 do 11. 6. 1999. Konfliktu se účastnily ozbrojené síly Svazové republiky Jugoslávie (jugoslávská armáda, policie a srbské paravojenské oddíly) na jedné straně a albánská Osvobozenecká armáda Kosova (UÇK) s pozdější přímou podporou ze strany NATO na straně druhé. Konflikt byl provázen masivními přesuny obyvatel Kosova. V konfliktu lze rozlišit 2 fáze:
- Počátek roku 1998 - 1999: operace ozbrojených sil Svazové republiky Jugoslávie s cílem eliminovat UÇK.
- 24. března - 10. června 1999: NATO bombardování Svazové republiky Jugoslávie, během kterého letadla NATO zaútočila na jugoslávské vojenské a civilní cíle (Operace Spojenecká síla, Operation Allied Force). Albánští bojovníci z UÇK podpořeni zásahem NATO mezitím pokračovali v boji proti jugoslávským silám.
Průběh války v Kosovu[editovat | editovat zdroj]
Počátek ozbrojeného střetu lze nalézt v čtyřech útocích na představitele srbských bezpečnostních složek 22. 4. 1996 téměř simultálně na několika místech v Kosovu. Bělehrad nejprve váhal s rozsáhlou ofenzívou proti povstalcům, ale když 23. března 1998 označil velvyslanec USA pro Balkán Robert Gelbard UÇK jako „nepochybně teroristickou organizaci,“ prezident Slobodan Miloševič zahájil vojenské akce. Jeho hlavním cílem bylo získání kontroly nad územími ovládanými UÇK, jež z Kosova vyháněla nealbánské obyvatelstvo.[2] Z Kosova začali prchat někteří obyvatelé. Albánci vyháněli srbské rodiny, které žily uprostřed albánské většiny. Kosovská osvobozenecká armáda UÇK se postupně dostávala do popředí a z rozhodování o Kosovu vytlačovala umírněné představitele demokratických sil, v jejichž čele byla Demokratická liga Kosova pod vedením Ibrahima Rugovy. UÇK začala likvidovat i některé své oponenty uvnitř i vně své organizace, kteří nesouhlasili s jejím postupem.
16. ledna 1999 došlo k masakru v Račaku, kde bylo dle tvrzení Albánců pobito asi 40 albánských civilistů. Tento incident měl za následek zvýšený tlak západních mocností na Srbsko s cílem stažení srbské armády z Kosova. Výsledkem byla dohoda z Rambouillet, kterou Srbsko odmítlo.
Západní mocnosti organisované v NATO zahájily letecké bombardování Jugoslávie s cílem donutit srbskou armádu k odchodu z Kosova.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ United Nations Security Council Resolution 1244 [1]
- ↑ Košťál, Martin: Globalisté útočí - Od "humanitárního" bombardování po samostatný narkostát Kosovo; Kontingent Pres, Praha 2008
