Abdulhamid II.
Abdulhamid II. | |
![]() | |
| |
Narození |
21. září 1842 Palác Topkapi |
---|---|
Úmrtí |
10. února 1918 (ve věku 75 let) Istanbul |
Místo pohřbení | Mausoleum of Mahmud II |
Choť |
Nazikedâ Kadın Efendi Fatma Pesend Hanımefendi Peyveste Hanımefendi Sazkâr Hanım Efendi Behice Hanımefendi Dilpesend Kadın Saliha Naciye Hanım Emsalinur Kadın Müşfika Kadın Efendi Mezide Mestan Kadınefendi Safinaz Nurefzun Kadın Efendi Emsalinur Kadınefendi Bedrifelek Kadınefendi Dilpesend Kadın Efendi Biydâr Kadın Efendi Nurefsun Kadın |
Rodiče | Abdülmecid I. a Tirimüjgan Sultan |
Děti |
Ulviye Sultan Mehmet Selim Efendi Zekiye Sultan Fatma Naime Sultan Naile Sultan Mehmed Burhaneddin Efendi Şadiye Sultan Hamide Ayşe Sultan Refia Osmanoglu Abdürrahim Hayri Efendi Mehmet Abid Efendi Hatice Sultan Şehzade Mehmed Abdülkadir |
Příbuzní |
Murad V., Mehmed V., Mehmed Burhaneddin Efendi (1849-1876), Ahmed Nureddin Efendi, Süleyman Selim Efendi, Mehmed VI. a Ahmed Kemaleddin (sourozenci) Rahime Perestu Sultan (adoptivní rodič) |
Profese | vládce |
Ocenění |
rytíř Řádu zlatého rouna Řád zvěstování Grand Cross of the Order of the Tower and Sword velkokříž Řádu svatého Olafa Řád černé orlice … více na Wikidatech |
Podpis |
![]() |
Commons | Sultan Abdülhamit II |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Abdülhamid II. (jiné přepisy: Abdülhamit II., Abdulhamid II., Abdü 'l-Hamíd; arab. Abd al-Hamíd II., Abdu 'l-Hamíd, arab. nepřesně Abdul Hamíd II., arab. nepřesně Abdulhamíd II.; 21. září 1842, Konstantinopol – 10. února 1918, Konstantinopol) byl turecký sultán. Rozporuplná osoba tureckých dějin. Podporoval rozvoj školství a infrastruktury a považoval se za hlavu všech muslimů (chalífa). Jeho hlavním politickým spojencem bylo Německo.
I když zpočátku usiloval o demokratické reformy říše (první ústava, vyhlášení konstituční monarchie), tak po porážce ve válce s Ruskem v roce 1878 je všechny sám zrušil. Krvavě potlačil povstání v Arménii a řecké nepokoje na Krétě, což v roce 1897 vedlo k řecko-turecké válce.
Po vítězství mladoturků byl v roce 1908 přinucen obnovit ústavu. V roce 1909 byl sesazen a poslán do vyhnanství do Soluně.
Manželky a děti[editovat | editovat zdroj]
Sultán Abdulhamid II. měl 13 manželek a 17 dětí.
- Emine Nazikedâ Kadınefendi (c. 1850 – 11. května 1895)
- Safinaz Nurefzun Kadınefendi (1851–1915)
- Bedrifelek Kadınefendi (4. ledna 1851 – 6. února 1930)
- Biydâr Kadınefendi (5. května 1858 – 1. ledna 1918)
- Dilpesend Kadınefendi (16. ledna 1865 – 5. října 1903)
- Mezide Mestan Kadınefendi (3. března 1869 – 21. ledna 1909)
- Emsalinur Kadınefendi (2. ledna 1866 – 1950)
- Ayşe Destizer Müsfikâ Kadınefendi (10. prosince 1867 – 16. července 1961)
- Sazkâr Hanımefendi (8. května 1873 – 1945)
- Peyveste Hanımefendi (10. května 1873 – 1944)
- Fatma Pesend Hanımefendi (17. dubna 1876 – 5. listopadu 1924)
- Behice Hanımefendi (10. října 1882 – 22. října 1969)
- Saliha Naciye Kadınefendi (1887 – 4. prosince 1923)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abdulhamid II. ve Wikimedia Commons
Osoba Abdülhamit II. ve Wikicitátech
Osmanští sultáni | ||
---|---|---|
Předchůdce: Murad V. |
1876–1909 Abdulhamid II. |
Nástupce: Mehmed V. |