Jižní Korea chce také na Měsíc, start její sondy však nabírá zpoždění, posunul se z 2020 na 2022
24. září 2019 - Start jihokorejské orbitální lunární sondy KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) byl odložen z prosince 2020 na červenec 2022. Důvodem má být příliš velká váha sondy, která vyžaduje přepracování jejího designu. Jihokorejská agentura KARI (Korea Aerospace Research Institute), která má misi na starosti, je domluvena s americkou společností SpaceX, jejíž raketa Falcon 9 má sondu vynést do vesmíru. Půjde o první korejskou misi za oběžnou dráhu Země.
Odložený start japonské nákladní lodi HTV proběhne v úterý
23. září 2019 - Společnost Mitsubishi Heavy Industries v pátek oznámila, že vyšetřování požáru na rampě těsně před startem rakety H-2B přineslo první závěry. Podle nich požár způsobila statická elektřina a byl stimulován kyslíkem, který se v bezvětrném počasí v místě startu začal hromadit. Nový termín startu rakety s nákladní automatickou lodí HTV je v úterý v 18:05 SELČ.
Objekt, který se v srpnu srazil s planetou Jupiter, byl zřejmě z kamene a železa
20. září 2019 - Analýza záblesku, který byl detekován v srpnu v atmosféře planety Jupiter, ukazuje na srážku se skalnatou planetkou obsahující také železo. Při události byla uvolněna zhruba polovina energie jako při rozpadu meteoru v atmosféře nad ruským městem Čejlabinsk v roce 2013. Závěry analýzy byly prezentovány na EPSC-DPS setkání v Ženevě.
Planetka Orus, která je jedním z cílů mise Lucy, byla poprvé pozorována při zákrytu
19. září 2019 - Mise Lucy, která má za cíl zkoumat trojany planety Jupiter, odletí na svou cestu už za dva roky. O šesti planetkách, které navštíví, toho však není příliš známo, NASA proto vyzvala vědeckou komunitu i běžné nadšence, aby se o nich pokusili dozvědět co nejvíce. A přesně to se povedlo při přechodu planetky Orus před vzdálenou hvězdou.
Následujte LIVINGfUTURE na sociálních sítích.
Follow @LIVINGfUTUREczNaše místo ve vesmíru, díl 3: Okolí deseti světelných let (update 2018)
V okolí sluneční soustavy se nachází mezihvězdné vakuum, rozsáhlý prostor, který je plný ničeho. Přesto v něm najdeme několik smítek, která září na naší noční obloze a která vědce nesmírně zajímají, jde totiž o nejbližší hvězdy, sousedy našeho Slunce. V následujícím díle našeho seriálu Naše místo ve vesmíru prozkoumáme hvězdy, které se nachází v bublině s poloměrem deset světelných let a středem v naší hvězdě.
Nejnavštěvovanější kategorie
- Částicová fyzika
- Lety do vesmíru
- Měsíc
- Vesmírné sondy
- Slunce
- ISS
- Galaxie
- Saturn
- Planetky (asteroidy)
- Hvězdy
- Vesmírné lodě
- Voda ve vesmíru
- Geologie ve vesmíru
- Černé díry
- Temná hmota
- Temná energie
- Cesta lidí na Mars
- Jupiter
- Kuiperův pás
- Trpasličí planety
- Mars
- Komety
- Sluneční soustava
- Ceres
- Pluto
- Europa
- Exoplanety
- SpaceX
- Voyager
Německý experiment výrazně zpřesnil odhadovanou maximální hmotnost neutrin
18. 9. 2019 Němečtí vědci zveřejnili výsledky prvních několika týdnů provozu experimentu KATRIN, který studuje neutrina. Podle jejich studie je maximální hmotnost neutrina 1,1 eV, což je výrazné zpřesnění oproti předchozí hodnotě 2 eV. Zjistit hmotnost neutrin je složité, protože jen slabě reagují se
Astronomové našli jednu z nejmasivnějších známých neutronových hvězd
17. 9. 2019 Astronomům se podařilo najít neutronovou hvězdu, která se svou hustotou blíží limitu, který mohou tyto hvězdy mít, než se zhroutí do černé díry. Hvězda MSP J0740+6620 je rychle rotující pulzar ve vzdálenosti 4 600 světelných let s hmotností kolem 2,17 Sluncí. Ke svému výzkumu vědci z West
První jasný důkaz supravodivosti v materiálu s oxidem nikelnatým
16. 9. 2019 Vědci z americké National Accelerator Laboratory a Stanford University vytvořili první materiál z oxidu nikelnatého, který vykazuje prokazatelné známky supravodivosti. Materiál s unikátní atomickou strukturou se v mnohém podobá podobným oxidům z mědi, které jsou supravodivodivé za relativně
Supermasivní černá díra s nezvykle pravidelným cyklem rentgenových záblesků
15. 9. 2019 Astronomové našli supermasivní černou díru, která pravidelně každých devět hodin vydává rentgenový záblesk. To je nezvyklé chování, které bylo dříve detekováno pouze u dvou malých stelárních černých děr, nikoli u supermasivních v jádru galaxií. Rentgenové záření vychází z okolí
Snímek první potenciální mezihvězdné komety i s jejím ocasem
14. 9. 2019 Observatoř Gemini na Havaji vyfotila potenciálně druhý známý mezihvězdný objekt ve sluneční soustavě. Jde o kometu C/2019 Q4 objevenou teprve 30. srpna ruským astronomem Genady Borisovem. Na novém snímku je patrný její ocas, čímž se liší od prvního známého interstelárního tělesa Oumuamua
Gravitační vlny vycházející z černé díry krátce po jejím vzniku prozradily její hmotnost
14. 9. 2019 Když se dvě černé díry srazí, vznikne nová, větší černá díra, která vydává vlnění podobně jako zvon, do kterého bylo udeřeno. Toto vlnění u černých děr reprezentují gravitační vlny, které vznikají nejen při samotné kolizi, ale také po ní, i když s výrazně menší intenzitou. V roce
Indický modul Vikram se zdá být v pořádku, komunikace však stále obnovena nebyla
13. 9. 2019 Podle vědce, který je součástí mise Chandrayaan-2 se zdá, že přistávací modul Vikram sedí netknutý, kousek od plánovaného místa přistání. Indická vesmírná agentura ISRO s ním ztratila kontakt při přistání, asi 2 km od povrchu v pátek a od té doby se pokouší o obnovení spojení. Sondu
