Havlíčkův Brod
| Havlíčkův Brod | |
|---|---|
Původní Havlíčkovo náměstí z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie |
|
|
|
|
| status: | město |
| LAU 2 (obec): | CZ0631 568414 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (LAU 1): | Havlíčkův Brod (CZ0631) |
| obec s rozšířenou působností: | Havlíčkův Brod |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 64,95 km² |
| počet obyvatel: | 23 306 (1. 1. 2015[1]) |
| zeměpisné souřadnice: | |
| nadmořská výška: | 422 m n. m. |
| PSČ: | 580 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 41 |
| části obce: | 14 |
| katastrální území: | 13 |
| adresa městského úřadu: | Havlíčkovo náměstí 57 Havlíčkův Brod 58061 Havlíčkův Brod |
| starosta / starostka: | Mgr. Jan Tecl |
| Oficiální web: www E-mail: posta@muhb.cz |
|
| Zdroje k infoboxu a částem obce | |
Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutschbrod) je město ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od Jihlavy na řece Sázavě. Jde o významný dopravní uzel ležící zhruba uprostřed České republiky. V roce 2012 zde žilo přes 23 tisíc obyvatel.
.jpg)
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Dějiny Havlíčkova Brodu.
Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o městě pochází z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem.[2] Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi. V roce 1274 byla osada povýšena na město. Ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Od roku 1308 se město jmenovalo Německý Brod až do roku 1945. Za husitských válek v roce 1422 zde hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a slavné císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky. Tato událost definitivně ukončila těžbu stříbra. Roku 1637 povýšeno na královské město.
V letech 1871–1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze.
Roku 1945 bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského.
Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ve městě sídlí pivovar Rebel.
Památky[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Havlíčkově Brodě.
Církevní památky[editovat | editovat zdroj]
- Kostel sv. Trojice
- Kaple sv. Kříže
- Havlíčkův dům
- Kašna se sochou Tritona
- Morový sloup
- Štáflova bašta
- Štáflova chalupa
- zbytky městských hradeb
- Kaple Božího hrobu
- tři kříže na Kalvárii a jedno zastavení Křížové cesty
Muzea a galerie[editovat | editovat zdroj]
- Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (Havlíčkovo náměstí 19)
- Kostel Svaté Rodiny (Štáflova 2003)
- Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě (Havlíčkovo náměstí 18)
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 8 189 | 8 811 | 9 359 | 10 240 | 12 628 | 13 150 | 15 232 | 17 238 | 17 533 | 20 197 | 23 146 | 24 472 | 24 375 | 23 723 |
Struktura populace[editovat | editovat zdroj]
Podle sčítání 1921 zde žilo v 847 domech 8986 obyvatel, z nichž bylo 4 798 žen. 8 853 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 51 k německé a 2 k židovské. Žilo zde 5 087 římských katolíků, 166 evangelíků, 2 953 příslušníků Církve československé husitské a 160 židů.[4] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1223 domech 10 760 obyvatel. 10 506 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 142 k německé. Žilo zde 6 668 římských katolíků, 267 evangelíků, 2 803 příslušníků Církve československé husitské a 146 židů.[5]
-
Věková struktura obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Havlíčkův Brod roku 2011
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Havlíčkův Brod má celostátní význam jako silniční i železniční křižovatka. Protínají se zde dálkové silnice I/34 a I/38, z nichž zde vyúsťuje ještě silnice I/19 a několik silnic II. třídy. V havlíčkobrodském železničním uzlu se pak setkávají celostátní tratě č. 225 od Jihlavy a Veselí nad Lužnicí, 230 od Kolína a Prahy, 238 od Pardubic, 250 od Brna a lokální Trať 237 do Humpolce. Rychlíky mezi Prahou a Brnem tudy jezdí ve dvouhodinovém taktu.
- Související informace naleznete také v článku Havlíčkův_Brod_(železniční_stanice).
Město je také uzlem lokální autobusové dopravy a funguje zde i městská doprava.
- Podrobnější informace naleznete v článku Městská autobusová doprava v Havlíčkově Brodě.
Sport[editovat | editovat zdroj]
- HC Rebel Havlíčkův Brod – hokejový klub hrající v 2. lize (3. nejvyšší česká soutěž)
- Oddíl orientačního běhu
- Hroši Havlíčkův Brod (softballový tým, jehož všechna mužstva hrají nejvyšší ligy v republice)
- SRC Fanatic Havlíčkův Brod (aerobik, jehož týmy několikrát získaly titul mistrů světa, Evropy a ČR)
- Erupting Dragons Havlíčkův Brod (florbalový klub hrající v 1. lize (2. nejvyšší česká soutěž)
Členění města[editovat | editovat zdroj]
Město se skládá z 13 katastrálních území a ze 14 částí:
- Březinka u Havlíčkova Brodu – část Březinka
- Havlíčkův Brod – části Havlíčkův Brod (část)
- Jilemník – část Jilemník
- Klanečná – část Klanečná
- Květnov – část Květnov
- Mírovka – část Mírovka
- Perknov – část Havlíčkův Brod (část)
- Poděbaby – části Havlíčkův Brod (část), Poděbaby
- Suchá u Havlíčkova Brodu – části Suchá, Svatý Kříž
- Šmolovy u Havlíčkova Brodu – část Šmolovy
- Termesivy – části Herlify, Termesivy
- Veselice u Havlíčkova Brodu – část Veselice
- Zbožice – část Zbožice
Správní území[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článcích Okres Havlíčkův Brod a Obvod obce s rozšířenou působností Havlíčkův Brod.
Havlíčkův Brod je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Havlíčkův Brod se skládá ze 120 obcí, ORP z 56 obcí.
Městská samospráva[editovat | editovat zdroj]
V čele města je starosta. Zastupitelstvo má 25 členů.[6] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.
Po komunálních volbách roku 2010, stejně jako po komunálních volbách roku 2014, byl zvolen starostou města Jan Tecl z ODS. Radu města tvoří po volbách v roce 2014 zástupci ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, hnutí Broďáci a Společně pro Brod.[7]
Starostové Havlíčkova Brodu po roce 1990[editovat | editovat zdroj]
- Ing. Tomáš Holenda 1990–1994
- Ing. Václav Šrámek 1994–1998 (Zemědělská strana)
- Ing. arch. Jaroslav Kruntorád 1998–2006 (SNK – Broďáci)
- Ing. Jana Fischerová, CSc. 2006–2010 (ODS)
- Mgr. Jan Tecl, MBA od 2010 (ODS)
Rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Michal Ambrož (* 1954), český zpěvák
- Josef Augusta (* 1946), bývalý český lední hokejista
- Karel Josef Barvitius (1864–1937), český skladatel a nakladatel
- Jan František Beckovský (1658–1725), český spisovatel, historik, překladatel náboženské literatury
- Jaroslav Benák (* 1962), český hokejista
- Petr Bezouška (* 1978), český právník
- Bohuslav Blažej (1932–1989), český grafik a typograf
- Eduard Brzorád (1857–1903), český politik
- Michal de Causis (1380–1432), český kněz
- Miloslav Čermák (* 1986), český hokejista
- Bohumír Dufek (* 1955), český odborový předák
- Tomáš Dvořák (* 1995), český hokejista
- Jan Exnar (* 1951), český sklář a malíř
- Václav Felix (1873–1933), český matematik a rektor ČVUT
- Anna Fialová (* 1996), česká herečka
- Jana Fischerová (* 1955), česká politička
- Ivan Fišera (* 1941), český sociolog a politik
- Antonín Formánek (1850–1906), český právník a politik
- František Hamza (1868–1930), český lékař
- Jaroslav Holík (1942-2015), bývalý český hokejista
- Jiří Holík (* 1944), bývalý český hokejista
- Petr Hrabalik (* 1962), český zpěvák
- Václav Humpál (1940–1998), český politik
- Josef Jahoda (1872–1946), český pedagog, novinář, prozaik a básník
- Pavel Jajtner (* 1947), český politik
- Miroslav Jakeš (* 1951), český cestovatel
- Pavel Landovský (* 1936), český herec a dramatik, bývalý disident, signatář Charty 77
- Michal Lesák (* 1975), český fotbalista
- Eugen Kadeřávek (1840–1922), český kněz, teolog, filosof a rektor teologické fakulty
- Antonín Kalina (1870–1922), český politik a diplomat
- Jan Klán (1911–1986), český pilot
- Václav Klofáč (1868–1942), český novinář a politik
- Rut Kolínská (* 1953), česká aktivistka
- Petr Koubský (* 1961), český informatik, publicista a analytik
- Emil Králíček (1877–1930), architekt
- Roman Kučera (* 1964), český trenér a fotbalista
- Tomáš Kučera (* 1991), český fotbalista
- Marcel Kříž (* 1976), český písničkář
- Vilém Kurz (1872–1945), český klavírní virtuos a pedagog
- Karel Kut (1902–1961), český politik
- Karel Kuttelwascher (1916–1959), český generál
- Jiří Liška (* 1949), český zvěrolékař a politik
- Jaromír Machač (1923–2007), český odbojář a politik
- Jarmila Machačová (* 1986), česká cyklistka
- Božena Machačová-Dostálová (1903–1973), česká politička
- Josef Marha (* 1976), český hokejista
- Radek Martínek (* 1976), český hokejista
- Bohuslav Matoušek (* 1949), český houslista a violista
- Stella Májová (1923–2009), česká herečka, operetní a muzikálová zpěvačka
- Jaroslav Med (* 1932), český literární kritik, spisovatel a historik
- Pavel Mertlík (* 1961), český ekonom
- Jan Mikula (* 1992), český fotbalista
- Ladislav Riedl Německobrodský (1902–1975), český lékař
- Karel Noll (1880–1928), český herec
- Jan Novák (* 1979), český hokejista
- Radek Novotný (* 1983), český herec
- Lucie Orgoníková (* 1976), česká politička
- Pavel Poc (* 1964), český politik
- Miroslav Polreich (* 1931), český rozvědčík
- Marie Rýdlová (1884–1971), česká herečka
- Rostya Gordon Smith (* 1949), světově špičková personalistka
- Josef Slabý (1869–1930), český kněz a profesor
- Otto Slabý (1913–1993), český lékař
- Karel Sodomka (1929–1988), český hudební skladatel, dirigent a sbormistr
- Jan Sochor (hudebník) (1947–2013), český hudebník
- Tomáš Souček (* 1995), český fotbalista
- Antonín Stamic (1750–1800), houslista, violista, skladatel
- Jan Václav Stamic (1717–1757), český skladatel a houslista světového významu
- Pavel Staněk (* 1973), český právník a politik
- Karel Stibral (* 1971), český estetik a historik
- Jan Suchý (* 1944), bývalý český hokejista
- Petr Svoboda (* 1952), český herec, moderátor a podnikatel
- Jaroslav Šerých (* 1928), český malíř a grafik
- Lenka Šmídová (* 1975), česká jachtařka
- Marika Šoposká (* 1989), česká herečka
- Otakar Štáfl (1884–1945), český malíř a ilustrátor
- Jan Štefáček (* 1950), český pedagog a politik
- Josef Štochl (1966–2014), český lterární vědec
- Marek Švec (* 1973), český reprezentant řecko-římského zápasu
- Bohumil Vít Tajovský (1912–1999), český kněz
- Jan Těsnohlídek (* 1987), český spisovatel
- Břetislav Tolman (1873–1937), profesor vodního stavitelství a rektor ČVUT
- Jan Vala (* 1943), český herec a moderátor
- Vítek Vaněček (* 1996), český hokejista
- Josef Vašíček (1980–2011), český hokejista
- Vojtěch Weidenhoffer (1826–1901), český podnikatel a politik
- Tomáš Zdechovský (* 1979), novinář, aktivista, analytik, europoslanec za KDU-ČSL
- Ladislava Zelenková (* 1949), česká politička
- Stanislav Zimprich (1916–1942), český pilot
- Hynek Zohorna (* 1990), český hokejista
- Tomáš Zohorna (* 1988), český hokejista
- Vlasta Žehrová (* 1956), česká herečka a dabérka
- Kamila Ženatá (* 1953), český výtvarnice
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Brielle, Nizozemsko
Brixen, Itálie
Český Brod, Česká republika
Spišská Nová Ves, Slovensko- Široký Brod, Česká republika
- Uherský Brod, Česká republika
- Vyšší Brod, Česká republika
- Železný Brod, Česká republika
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.
- ↑ URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 81.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 550–553.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1924. 598 s. S. 12.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha : Orbis, 1934. 613 s. S. 22.
- ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10.10. - 11.10.2014 [online]. volby.cz, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Havlíčkobrodská radnice má vedení, nová v radě je jen místostarostka [online]. idnes.cz, [cit. 2014-11-03]. Dostupné online. (česky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Havlíčkův Brod ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Havlíčkův Brod ve Wikimedia Commons- http://www.muhb.cz/ Oficiální stránky
- Mapový server
- Webová kamera – pohled na Havlíčkovo náměstí
- MHD – jízdní řády, trasy linek
