Bill Clinton

William Jefferson Clinton
William Jefferson Clinton
42. prezident USA
Ve funkci: 20. leden 1993 – 22. leden 2001
Viceprezident	Al Gore
Předchůdce	George H. W. Bush
Nástupce	George W. Bush
40. a 42. guvernér Arkansasu
Ve funkci: 9. leden 1979 – 19. leden 1981
Náměstek	Joe Purcell
Předchůdce	Joe Purcell
Nástupce	Frank D. White
Ve funkci: 11. leden 1983 – 12. prosinec 1992
Náměstek	Winston Bryant (1983-1991) Jim Guy Tucker (1991-1992)
Předchůdce	Frank D. White
Nástupce	Jim Guy Tucker
50. ministr spravedlnosti Arkansasu
Ve funkci: 3. leden 1977 – 9. leden 1979
Stranická příslušnost
Členství	Demokraté
Narození	19. srpna 1946 (69 let) Hope, Arkansas
Choť	Hillary Rodham Clinton
Rodiče	William Jefferson Blythe a Virginia Clinton Kelley
Děti	Chelsea Victoria Clintonová
Vzdělání	Georgetown University Oxford Yale Law School
Profese	Právník
Náboženství	Baptista
Podpis
Webová stránka	http://www.clintonlibrary.gov/
Commons	Bill Clinton

William „Bill“ Jefferson Clinton (* 19. srpen 1946 v Hope, Arkansas, rodným jménem William Jefferson Blythe III) je americký demokratický politik, který byl v letech 1993–2001 v pořadí 42. prezidentem Spojených států, historicky druhým, jenž podstoupil proces impeachmentu. I přes tuto skutečnost je jeho administrativa hodnocena jako jedna z nejúspěšnějších v dějinách USA.^[zdroj?] Předtím více než deset let zastával úřad guvernéra Arkansasu.

Vzdělání a politická kariéra

Od mládí se zajímal o politiku, jako člen politické mládežnické organizace Chlapecký národ (Boys Nation) se setkal s J. F. Kennedym v Bílém domě a rozhodl se, že chce být voleným politickým funkcionářem. Po střední škole byl přijat na diplomatická studia na Georgetownskou univerzitu ve Washingtonu, kde byl dvakrát zvolen předsedou ročníku. Spolupracoval na guvernérské kampani demokrata Holta a během studia si přivydělával jako spolupracovník senátora Fulbrighta v týmu pro zahraniční záležitosti.

V roce 1968 získal Rhodesovo stipendium a měl možnost studovat na Oxfordu. Dále se angažoval v předvolebních kampaních demokratických kandidátů (Fulbright, R. Kennedy). Po dvouletém studiu na Oxfordu byl přijat na práva na Yale, kde se také seznámil se svou budoucí manželkou Hillary. Spolupracoval na neúspěšné kampani na úřad prezidenta George McGoverna. Po absolvování přednášel právo na Arkansaské univerzitě.

V roce 1974 neúspěšně kandidoval do Kongresu. V roce 1976 vyhrává volby a stává se vrchním státním zástupcem v Arkansasu. Roku 1978 poprvé vyhrál volby a stál se arkansaským guvernérem, po sérii nepopulárních kroků prohrál volby v roce 1980. V roce 1982 je znovu zvolen do funkce guvernéra Arkansasu, kterou vykonával až do svého zvolení 42. prezidentem USA. Během své funkce se snažil reformovat zaostalé školství a zdravotnictví, podporu zaměstnanosti a vyrovnaný státní rozpočet. Ve svých reformách pokračoval i během svého prezidentování.

Prezident USA

Byl následovníkem George H. W. Bushe staršího a předchůdcem George W. Bushe mladšího. Je členem Demokratické strany. Ke kladům jeho úřadování můžeme přičíst Dohodu z Osla coby pokus o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu z roku 1993 nebo zmírnění amerického národního dluhu z období jeho dvou předchůdců.

1. volební období

V demokratických primárkách 1992 obdržel celkově 52 % hlasů, za viceprezidenta si proti zvyklostem (sousední stát, podobné názory, nižší věk) vybral Ala Gora. V kampani se zaměřil na problémy hospodářství, zdravotnictví a školství, podporu střední třídy a amerického snu. Sám byl podporován menšinami a střední třídou. Volby vyhrál v poměru 43 % hlasů ku 37,4 % svého předchůdce, prezidenta George H. W. Bushe. U volitelů byl poměr 370 ku 168. V zahraniční politice podporoval Borise Jelcina a jeho snahu demokratizovat Rusko a osvobození Haiti od diktátora Raoula Cédrase. Snahu plnit předvolební slib, snížení daní střední vrstvě, musel odložit kvůli velmi vysokému deficitu rozpočtu připravovaného George H. W. Bushem, byl tak nucen přepracovat svoji ekonomickou reformu a zvýšit daně nejbohatším lidem a firmám. Po intervencích Ala Gorea byla zavedena energetická daň. Představil reformu zdravotnictví, díky níž by měli všichni občané povinné zdravotní pojištění, tato však nevstoupila v platnost kvůli nevýhodnosti pro pojišťovny, které se bránily silnou protikampaní v médiích.

Zavedl mnoho reforem a zlepšení - regulace držení zbraní, možnost místo nástupu do armády vykonávat dobrovolnickou službu, více policistů, omezení státní byrokracie. Při velkých bojích s Kongresem o rozpočet na rok 1995 situace dospěla až k rozpočtovému provizoriu, ale nakonec se rozpočet povedlo schválit v původním znění. Jeho vláda revidovala Community Reinvestment Act z roku 1977 a jeho kritéria uplatňovala při schvalování bankovních fúzí a akvizic. Tento politický zásah ovlivnil posuzuvání rizikovosti hypoték, a tak se stal jednou z příčin hypotéční krize. Další jeho prezidentský výnos, Telecommunications Act of 1996 zaznamenal nejpodstatnější změny ve sféře telekomunikací a médií v USA od roku 1934.

2. volební období

Monika Lewinská - hlavní osoba Clintonova impeachmentu.

V prezidentských volbách 1996 se mu postavil republikán Bob Dole, přes negativní kampaň Clinton vyhrává v poměru 49% : 41% hlasů voličů a 379 : 159 hlasů volitelů. Ve svém druhém volebním období zlepšil vztahy s republikány, za čtyři roky jeho reformy vytvořily 11 milionů nových pracovních míst. Díky iniciativě Billa Clintona se ze skupiny G7 stala G8 díky připojení Ruska. Jeho hospodářské reformy vedly k vyrovnaným či přebytkovým rozpočtům. Jeho druhé volební období poznamenala aféra s Monikou Lewinskou, když mu dokonce v roce 1998 hrozilo odvolání z funkce, poté, co jako druhý prezident USA podstoupil proces zvaný impeachment (obžaloba). Při dalších prezidentských volbách podporoval svého viceprezidenta Ala Gora. V roce 2001 předal úřad G. W. Bushovi. Jak je zvykem založil ve svém domovském státě (Little Rock, Arkansas) svou prezidentskou knihovnu a nadaci pomáhající překonat rasové a náboženské rozdíly a podporující distribuci léků a rozvoj školství v rozvojových zemích světa.

Zahraniční politika

Během prezidentství Billa Clintona došlo k různým vojenským střetnutím. První vojenské střetnutí se odehrálo v somálském Mogadišu během operace Gothic Serpent, jejíž cílem bylo zajmout Mohameda Farrah Aidida somálského vojenského velitele obviněného z válečných zločinů. Během operace došlo k sestřelení dvou amerických vrtulníků následná záchranná akce se změnila v městský boj, který si na americké straně vyžádal 18 mrtvých, 73 zraněných a jednoho zajatého. Ztráty mezi somálskou milicí a civilisty byly mnohonásobně vyšší. V důsledku těchto událostí byla operace ukončena a Američané se ze Somálska stáhli.

V roce 1995 se americké letectvo v rámci operace NATO zúčastnilo bombardování srbských pozic, s cílem zastavit útoky na bezpečné zóny OSN a tlačit na uzavření mírové dohody. Po uzavření Daytonské mírové dohody vyslala Clintonova administrativa americké vojáky v rámci mise ISAF do Bosny a Hercegoviny.

V reakci na útoky na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998, které si vyžádaly desítky obětí. Nařídil Clinton raketové útoky proti cílům v Súdánu a Afghánistánu, považovaných za zařízení Al-Káidy. Cílem střelby se stala i farmaceutická továrna v Súdánu. Tento útok byl mnohostranně kritizován.

V listopadu stejného roku Clinton podepsal zákon ustanovující politiku „změny režimu“ v Iráku. Krátce nato administrativa prezidenta Clintona autorizovala čtyřdenní bombardovací kampaň pojmenovanou Operaci Pouštní liška. Během zbývajících dvou let bylo americké letectvo terčem protiletadlové palby v bezletových zónách nad Irákem.

V roce 1999 Clintonova administrativa autorizovala použití síly proti bývalé Svazové republice Jugoslávie v rámci operace NATO nazvané Operace Spojenecká síla. Cílem této bombardovací kampaně bylo zastavení etnických čištek a genocidy v jugoslávské provincii Kosovo. V důsledku této bombardovací kampaně se jugoslávská administrativa podvolila podmínkám rezoluce OSN číslo 1244, která nad Kosovem ustanovila správu Spojených národů a autorizovala jednotky KFOR.

V roce 2000 Bill Clinton jako první prezident Spojených států od války ve Vietnamu navštívil Vietnam. Clinton se během svého prezidentství pokoušel přispět k řešení izraelsko-palestinského konfliktu. V roce 1993 byla Jásirem Arafatem a Jicchakem Rabinem podepsána mírová dohoda. Dosažení míru však znemožnila Druhá intifáda.

Osobní život

Clinton je od roku 1975 ženatý, má dceru Chelsea Clintonovou. Jeho žena, Hillary Clintonová, taktéž působí v politice a v roce 2008 byla jedním z vážných kandidátů na amerického prezidenta (od 20. ledna 2009 je Hillary ministryní zahraničí USA). Několikrát v průběhu kampaně své ženy kritizoval pozdějšího vítěze primárek Baracka Obamu. V listopadu 2013 od něj obdržel Prezidentskou medaili svobody.Bill Clinton trpí ischemickou chorobou srdeční - poruchou prokrvení srdce, která je důsledkem zužování tepen. Podstoupil dvě operace, při nichž mu lékaři zavedli čtyřnásobný bypass (přemostili zúžené srdeční tepny cévním štěpem) a provedli angioplastiku (do zúžené cévy zavedli výztuže).

Clintonova vláda 1993–2001

Vláda Williama J.Clintona
Úřad	Osoba	Období služby
Prezident	Bill Clinton	1993–2001
Viceprezident	Al Gore	1993–2001
Ministr zahraničí	Warren Christopher	1993–1997
	Madeleine Albright	1997–2001
Ministr financí	Lloyd Bentsen	1993–1994
	Robert Rubin	1995–1999
	Lawrence Summers	1999–2001
Ministr obrany	Les Aspin	1993–1994
	William J. Perry	1994–1997
	William S. Cohen	1997–2001
Ministr spravedlnosti	Janet Reno	1993–2001
Ministr vnitra	Bruce Babbitt	1993–2001
Ministr zemědělství	Mike Espy	1993–1994
	Daniel R. Glickman	1994–2001
Ministr obchodu	Ronald H. Brown	1993–1996
	Mickey Kantor	1996–1997
	William M. Daley	1997–2000
	Norman Mineta	2000–2001
Ministr práce	Robert B. Reich	1993–1997
	Alexis M. Herman	1997–2001
Ministr zdravotnictví	Donna E. Shalala	1993–2001
Ministr školství	Richard Riley	1993–2001
Ministr bytové výstavby a rozvoje měst	Henry G. Cisneros	1993–1997
	Andrew Cuomo	1997–2001
Ministr dopravy	Federico F. Peña	1993–1997
	Rodney E. Slater	1997–2001
Ministr energetiky	Hazel O'Leary	1993–1997
	Federico F. Peña	1997–1998
	Bill Richardson	1998–2001
Ministr pro záležitosti veteránů	Jesse Brown	1993–1997
	Togo D. West	1998–2000
	Hershel W. Gober	2000–2001

Prezident a viceprezident na kolonádě Bílého domu.

Prezident Clinton a viceprezident Gore zavádí internet na střední škole Ygnacio Valley High School v Concordu (Kal., 1996)

Prezident Clinton s britským ministerským předsedou Tony Blairem v roce 1999.

Zleva: Jicchak Rabin, Bill Clinton a Jásir Arafat po podepsání Mírových dohod z Osla na trávníku před Bílým domem ve Washingtonu, 13. září 1993

Odkazy

Audiovizuální dokumenty

• (anglicky)Bill Clinton: His Life

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bill Clinton ve Wikimedia Commons
• Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bill Clinton
• Osoba Bill Clinton ve Wikicitátech
• Oficiální životopis na stránkách Bílého domu (anglicky)
• Blog o mírových aktivitách Billa Clintona na Blízkém východě včetně fotografií (anglicky)