Karlovy Vary

statutární město Karlovy Vary

Pohled na kolonádu z terasy hotelu Thermal
znak vlajka
NUTS 5:	CZ0412 554961
kraj (NUTS 3):	Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4):	Karlovy Vary (CZ0412)
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	59,10 km²
počet obyvatel:	49 781  (1. 1. 2015)
zeměp. souřadnice:	50°14′ s. š., 12°52′ v. d.
nadmořská výška:	447 m
PSČ:	360 01
zákl. sídelní jednotky:	50
části obce:	15
městské části / obvody:	0
katastrální území:	15
adresa magistrátu:	Magistrát města Karlovy Vary Moskevská 2035/21 361 20 Karlovy Vary posta@mmkv.cz
primátor(ka):	Petr Kulhánek (KOA)
www.mmkv.cz
Karlovy Vary Karlovy Vary, Česko

Karlovarské vřídlo

Grandhotel Pupp

Karlovy Vary

Karlovy Vary (německy Karlsbad, anglicky Carlsbad, rusky Карловы Вары nebo Ка́рлови-Ва́ри) je statutární město v západních Čechách a metropole Karlovarského kraje. Počet obyvatel ve městě je přes 50 tisíc a rozloha činí 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem. Je to nejnavštěvovanější lázeňské město v Česku.

Historie

Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti.

V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jež je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp.

V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz vřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující).

Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k vysídlení německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 byl uspořádán první ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa.

Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989.

Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny ^[zdroj?].

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 134 domech 19 480 obyvatel, z nichž bylo 10 726 žen. 862 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 17 173 k německé a 133 k židovské. Žilo zde 16 201 římských katolíků, 901 evangelíků, 65 příslušníků Církve československé husitské a 2 115 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 498 domech 23 901 obyvatel. 1 446 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 20 856 k německé. Žilo zde 19 718 římských katolíků, 1 099 evangelíků, 141 příslušníků Církve československé husitské a 2 120 židů.

Německé obyvatelstvo tvořilo před druhou světovou válkou většinu města, poté bylo vysídleno na základě Benešových dekretů.

K lednu 2014 od předešlého ledna klesl počet obyvatel o necelé čtyři tisíce obyvatel, pokles pod padesátitisícovou hranici pro město znamená ztrátu minimálně tří zastupitelů a také méně peněz z rozpočtového určení daní. Karlovy Vary se udržely počtem obyvatel nad 50 tisíc jen díky cizincům. Podíl cizinců k počtu obyvatel Karlovarského kraje byl v roce 2012 kolem sedmi procent, po Praze je to nejvyšší podíl v ČR. Nejpočetnější skupinou cizinců byli Vietnamci, následují Němci, Rusové a Ukrajinci.

Vývoj počtu obyvatel a domů města Karlovy Vary

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	14185	22318	28629	42653	52808	53112	63506	41136	50034	52310	56992	56054	53358	48639
Počet domů	1327	1715	1954	2520	2779	2944	3988	4101	3816	3886	4104	4374	4506	5003

Vývoj počtu obyvatel a domů města Karlovy Vary bez místních částí

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001
Počet obyvatel	7887	11767	13225	16417	20122	22099	23901	19880	24419	23913	20966	17268	15908
Počet domů	757	911	986	1178	1220	1273	1498	1496	2798	1380	1295	1334	1181

• 

  Věková struktura obyvatel obce Karlovy Vary roku 2011

• 

  Rodinný stav obyvatel obce Karlovy Vary roku 2011

• 

  Vzdělání obyvatel obce Karlovy Vary roku 2011

Pamětihodnosti

Kostel sv. Máří Magdaleny

Chrám sv. Petra a Pavla

Mlýnská kolonáda

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Karlových Varech.

Kostely

• Kostel sv. Máří Magdalény v letech 1732-36, Kilián Ignác Dientzenhofer, Kostelní náměstí. Architektonická perla města, nejvýznamnější barokní památkou Karlových Varů. Jedná se o barokní kostel, jehož jediná loď je postavena na elipse podobné základně s mnoha výstupky a kapličkami. V přední části vystupují dvě věže s cibulovitými přilbicemi. V krásném interiéru se nachází cenný oltářní obraz od E. Dollhopfa, další oltářní obraz znázorňující Máří Magdalenu od, dvě gotické sochy zpodobňující madonu a čtyři oltářní plastiky od J. Eberla, které představují sv. Augustina, sv. Pavla, sv. Jeronýma a sv. Petra.
• Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla v letech 1893-97, arch. Gustav Wiedermann, tř. Krále Jiřího, Pětikopulovitá stavba dle vzoru byzansko-staroruského kostela v Ostankinu u Moskvy postaven za přispění mecenášů z řad ruské aristokracie. Reliéf sochaře M. Hillera zpodobňuje cara Petra I. při stavbě domu U páva roku 1711.
• Kostel sv. Urbana (13. století) Rybáře, Horní Kamenná – přestavěn po roce 1500 s využitím původních prvků staršího kostela, nebo kaple je tak nejstarší zachovanou církevní stavbou města, vznikl patrně ve 2. polovině 13. století v rámci kolonizace.
• Evangelický kostel sv. Petra a Pavla z roku 1856, arch. J. Zeissig, sbor dr. Karla Farského, do roku 1946 Evangelický kostel sv. Petra, Mariánskolázeňská ul. Postaven v novorománském stylu. Roku 1864 přistavěna věž a zahájena stavba sousední fary. Vnitřní zařízení kostela tvoří zajímavý oltářní obraz Nanebevstoupení Krista. Dřevěná vyřezávaná kazatelna stojí na třech sloupcích. V lodi kostela jsou umístěny temperované dřevěné lavice a kovová křtitelnice. Varhany na kruchtě pochází od varhanáře Müllera z Chebu. Na stěnách v předsíni je pak umístěn rovněž mladší reliéf Petra Chelčického od Franty Anýže a reliéfní busta ThDr. Karla Farského.
• Poutní kostel sv. Anny v Sedleci v letech 1739-48, arch. V. Schmidt. Postaven v obci s historií sahající až do 11. století. Barokní oltář, starobylá socha sv, Anny s Marií a děťátkem.
• Řeckokatolický hřbitovní kostel sv. Ondřeje ze 16. století, Ondřejská ul., nejstarší karlovarský kostel, původně gotický, několikrát stavebně upravován. Přilehlý hřbitov zrušen roku 1911, změněn na Mozartovy sady.
• Anglikánský kostel sv. Lukáše z roku 1877, dr. Mothes, Zámecký vrch. Postaven v novogotickém stylu za finanční podpory mecenášů z řad anglických lázeňských hostů.
• Ruiny románského kostelíku sv. Linharta ze 13. století ruina poblíž lesní kavárny Linhart. Nejstarší stavební památka Karlových Varů, prvá zmínka z roku 1246. Byl zde prováděn archeologický průzkum financovaný Karlovarským Muzeem.
• Kostel Nanebevstoupení Páně ve Staré Roli z roku 1909, na místě starší kaple z roku 1823.
• Kostel Povýšení sv. Kříže v Rybářích nedaleko kostela sv. Urbana.

Kapličky

• Kaple Ecce Homo z roku 1897 upravena roku 1991, u školy Jana Palacha.
• Kaple Ecce Homo z roku 1900, pod rozhlednou Diana. Pískovcová socha ukřižovaného Krista od J. Parchalka, kterou věnovala hraběnka Caudenhová, zmizela.
• zaniklá Kaple Panny Marie Krásenské z roku 1800
• Kaple sv. Vavřince z 18. století Libušina ul.
• Schwarzova kaplička, tř. Petra Velikého, pozdně barokní kaplička, často se objevuje na Goethových kresbách.
• Kaple Panny Marie z roku 1700, Mariánská ulička, postavena z podnětu hraběte Šternberka. 1879 přestavěna v novogotickém stylu, 1993 restaurována.
• Kaplička sv. Linharta z roku 1838, Sovova stezka, postavena z podnětu lady W. Russelové, v 80. letech 19. století postavena znovu v novogotickém stylu.

Rozhledny

• Rozhledna Diana z roku 1914,
• Aberg (Doubská hora) z roku 1905
• Vyhlídka Karla IV. (rozhledna) z roku 1877,
• Goethova vyhlídka z roku 1889.

Další

• Karlovarské městské divadlo v pseudorokokovém slohu z roku 1878
• Císařské lázně
• Parkhotel Richmond
• Vyhlídka se sochou kamzíka

Přírodní poměry

Město se nachází nedaleko zalesněné oblasti CHKO Slavkovský les a vojenského újezdu Hradiště s charakteristickou flórou a faunou. Oblast je současně bohatá na mineralogické nálezy. V horkých pramenech Karlových Varů byl v 19. století popsán první druh termální sinice Mastigocladus laminosus.

Vodstvo

Řeka Teplá

Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře, Rolavy a Teplé. Městskou částí Dvory protéká Chodovský potok. Na úseku Ohře protékající městem leží dva jezy: Tuhnický jez a Jez u Solivárny.

Hospodářství

Oblast oplývá přírodním bohatstvím, což se projevuje v místním průmyslu, který je zaměřen na jeho využívání. Jedná se o již zmiňované minerální prameny (výroba balené minerální vody) či ložiska kaolínů, jehož se využívá pro výrobu zdejšího porcelánu.

Lázeňství

Lázeňská ulice

Karlovarská oplatka (okousaná) na pozadí s Tržní kolonádou

Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém krystaliniku v hloubkách okolo 2 000 metrů. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra. Chemicky se jedná o vodu Na,CaSO₄, která vyvěrá o teplotě 73 °C ze 60% ve Vřídle vydatností okolo 2 000 l/m. Mineralogické složení se pohybuje okolo 5,9 - 6,5 g/l s obsahem CO₂ 0,375 - 0,750 g/l.

K věhlasu lázní velmi významně přispěl lékař dr. David Becher (zem. 1792), který se zasloužil hlavně o modernizaci karlovarské balneologie. V 19. století na jeho práci navázali dr. Jean de Carro, dr. Rudolf Mannl a dr. Eduard Hlawaczek. Ve městě se nachází množství lázeňských domů (např. Grandhotel Pupp).

Význam a ohrožení pramenů

Prameny jsou v současnosti významným zdrojem příjmů pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost a snaží se o jejich ochranu. V minulosti se již stalo, že prameny v oblasti „vyschly", což bylo způsobeno neodbornou těžbou hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, kdy se podařilo prorazit kolektor podzemní vody na dolu Marie Majerové. Následně došlo k zatopení dolu a současně dočasnému vyschnutí pramenů ve Varech. Poté bylo nutné důl uzavřít a proraženou oblast vybetonovat. I přes tento zásah se ale nepodařilo zcela obnovit vydatnost pramenů a poklesla i teplota vřídla.

Druhým problémem trápícím město je přirozená vodní eroze, která se zahlubuje do podložní vřídelní desky. Panují předpoklady, že pokud by tuto nepříliš mocnou desku prorazila, došlo by k úniku minerálních vod přímo do řeky a nikoliv přes prameny. Město se proti tomu brání tím, že nechalo Koryto řeky vybetonovat, či vložilo betonové bloky. Další ochranný krok je regulace výstavby kolem pramenů.

Kolonády

Ze 28 karlovarských pramenů je 13 (včetně pramenů Dorotka a Štěpánka 15) zachyceno a používají se pro pitné kúry. Ve městě je celkem 5 kolonád.

• Sadová kolonáda — Pramen Hadí, Pramen Sadový, Pramen Svoboda
• Mlýnská kolonáda — Pramen Skalní, Pramen Libuše, Pramen Kníže Václav I a II, Pramen Mlýnský, Pramen Rusalka
• Tržní kolonáda — Pramen Tržní, Pramen Karla IV.
• Zámecká kolonáda — Pramen Zámecký dolní, Pramen Zámecký horní
• Vřídelní kolonáda — Vřídlo

Sklářství

• Sklárna Moser

Porcelán

• Starorolský porcelán Moritz Zdekauer
• Hotelový porcelán G. Benedikt
• Sedlecký kaolín

Jídlo a nápoje

• likér Becherovka od Jana Bechera
• produkty z minerálních vod, např. Mattoni
• Karlovarské oplatky vznikly v roce 1867

Kultura

Venkovní bazén s minerální vodou v zimě

Vřídelní ulice, nahoře sady Jeanna de Carro

Ve městě se nachází divadlo Vítězslava Nezvala a množství kinosálů, ve kterých se každoročně koná významný filmový festival, kde se také uděluje každoročně velká cena — "Křišťálový glóbus" a několik hlavních cen. Také je ve městě letní kino, které dlouhá léta chátralo, v roce 2011 bylo rekonstruováno.

Hudba

20. července 1894 byla v Karlových Varech byla poprvé na evropském kontinentu provedena Dvořákova „symfonie z Nového světa“. Ve městě se také každoročně koná Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka.

Divadlo

Divadlo Vítězslava Nezvala bylo slavnostně otevřeno v květnu roku 1886. Stavbu navrhl vídeňský ateliér Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.

Kina ve městě

• Kino Čas
• Kino Drahomíra (Panasonic)

Film

Ve městě se natáčely některé filmy či epizody:

• Vrchní, prchni! — 1980
• Kopytem sem, kopytem tam — 1988
• Rytíři ze Šanghaje — 2003
• Poslední prázdniny — 2006
• Casino Royale (James Bond) — 2006
• 30 případů majora Zemana (12. díl „Kleště“ a 19. díl „Třetí housle“)

Mezinárodně

• Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Vzdělání

Ve městě se nachází 16 poboček mateřských škol,11 Základních škol, 2 Základní umělecké školy,14 středních škol a 5 vysokých škol.

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam školských zařízení v Karlových Varech.

Doprava

Silnice

Městem prochází důležité silniční tahy

• R6 (I/6) — trasa Cheb — Karlovy Vary — Praha

Rychlostní silnice R6 prochází městem nově od roku 2008,kdy byl vystavěn průtah městem

• I/13 — trasa Karlovy Vary — Ostrov — Chomutov
• I/20 — trasa Karlovy Vary — České Budějovice

Železnice

Karlovy Vary leží na hlavní železniční trati Cheb — Ústí nad Labem (trať 140), ze které zde odbočují regionální tratě do Mariánských Lázní a Johanngeorgenstadtu.

Významné železniční stanice

• Horní nádraží (protíná trať Cheb – Chomutov)
• Dolní nádraží (regionální tratě do Mariánských Lázní)

Železniční zastávky

Letiště Karlovy Vary

• Stará Role
• Dvory
• Doubí
• Cihelny

Letiště

Letiště Karlovy Vary je mezinárodním veřejným civilním letištěm, nachází se 4,5 km jihovýchodně od centra města v místní části Olšová Vrata. V roce 2011 odbavilo téměř 100 000 cestujících.
Pravidelné linky přivážejí po celý rok turisty zejména z Ruské federace, letní charterové linky využívají obyvatelé regionu při cestě k moři.

Městská hromadná doprava

Vůz lanové dráhy na Dianu u mezistanice Jelení skok

Podrobnější informace naleznete v článcích Trolejbusová doprava v Karlových Varech, Městská autobusová doprava v Karlových Varech a Lanové dráhy v Karlových Varech.

Městská hromadná doprava je v Karlových Varech zajišťována výhradně autobusy. Zvláštností jsou zde dvě lanovky (lanová dráha Diana a lanová dráha Imperial), z nichž na té druhé platí jízdenky běžné MHD.

V minulosti se také několikrát uvažovalo o zavedení trolejbusové dopravy v Karlových Varech.

Roku 1914 vydala rakouská vláda koncesi na stavbu a provozování tří úzkorozchodných tramvajových tratí; v důsledku první světové války ale nebyly tyto plány uskutečněny.

Dopravní podnik Karlovy Vary provozuje od dubna do října po městě linku vyhlídkového turistického silničního vláčku na lince označené A. Interval je kolem 2 hodin, od května do září jezdí linka denně, v dubnu a říjnu jen o víkendových dnech včetně pátku. Cestující s předplatným na MHD mají poloviční slevu.

Ve městě je provozována turistická doprava kočáry. Město však má problémy s vytyčením dostatečného množství vhodných stanovišť, kde koně s kočáry vyčkávají na zákazníky. V roce 2013 se město rozhodlo, že nebude omezovat počet kočárů v ulicích, ale schválilo regulaci podmínek pro provozování této služby. S jednotlivými provozovateli chce uzavřít tzv. „Smlouvu o užívání kočárové dopravy“. Podle smluvních podmínek mohou koně pracovat pouze 6 hodin plus celkem 2 hodiny na výjezd ze stájí do města a návrat zpět. Město rovněž zavedlo poplatek, a to 20 tisíc Kč (ročně?) za spřežení. Na Divadelním náměstí byl pro potřeby napájení koní a úklidu zřízen hydrant. V létě 2013 podle Karlovarského deníku jezdilo přibližně 18 povozů.

Životní prostředí

Významným zdrojem emisí a hluku je průtah silnice R6 (I/6), který protíná město v údolí Ohře.

Odpadní vody

Čištění odpadních vod pro město zajišťuje ČOV Drahovice (výstavba 1967 a následná modernizace).

Odpady a recyklace

"kontejnerové hnízdo" v ulici Nábřeží J. Palacha — Foersterova

Svoz směsného komunálního odpadu ve městě provádí společnost AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o. a likvidace je prováděna na skládce Činov (Andělská Hora).Svoz tříděného odpadu (plast,papír,sklo) provádí společnost Resur,spol. s r.o. a úprava je prováděna na třídící lince v Otovicích.

Sběrné dvory

• Růžový vrch — Horní nádraží, sjezd z ulice Jáchymovská (RESUR spol. s r.o.)
• Rybáře — UL. Buchenwaldská křižovatka s ulicí Celní (Marius Pedersen a.s)

Členění města

Katastrální členění Karlových Var

Katastrální území Karlových Var

Letecký pohled na Karlovy Vary

Karlovy Vary se v současnosti skládají z 15 místních částí a 15 katastrálních území:

• Bohatice
• Cihelny
• Čankov
• Doubí — k. ú. Doubí u Karlových Var
• Drahovice
• Dvory
• Hůrky — leží na k. ú. Olšová Vrata
• Karlovy Vary – leží na k. ú. Karlovy Vary a Tuhnice
• Olšová Vrata
• Počerny
• Rosnice — k. ú. Rosnice u Staré Role
• Rybáře
• Sedlec — k. ú. Sedlec u Karlových Var
• Stará Role
• Tašovice

Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Andělská Hora, Březová, Dalovice, Hory, Jenišov, Mírová, Otovice a Všeborovice.

Správní území

Související informace naleznete také v článcích Okres Karlovy Vary a Obvod obce s rozšířenou působností Karlovy Vary.

Karlovy Vary jsou okresním a krajským městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karlovy Vary se skládá ze 53 obcí, ORP z 40 obcí.

Osobnosti

• Johann Josef Loschmidt (1821–1895), rakouský fyzik a chemik
• Heinrich Mattoni (1830–1910), podnikatel, zakladatel firmy Mattoni
• Ludwig Moser (1833–1916), rytec, zakladatel skláren Moser
• Franz Planer (1894–1963), americký filmový kameraman českého původu,
• František Běhounek (1898–1973), český fyzik a spisovatel sci-fi
• Karl Hermann Frank (1898–1946), bývalý knihkupec, prvorepublikový politik, člen SdP (Sudetendeutsche Partei) a aktivní nacista, státní tajemník úřadu říšského protektora, později popraven
• Walter Kaufmann (1907–1984), hudební vědec, skladatel, pedagog a dirigent
• Jan Pohan (*1930), český herec
• Jiří Bartoška (*1947), český herec, prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech
• Josef Vilém z Löschneru (*1809), český balneolog a rektor Univerzity Karlovy
• Pavel Opočenský (*1954), český sochař a šperkař
• Martin Havelka (*1958), český divadelní a filmový herec, hrající v Městském divadle Brno
• Jiří Dostál (1973–1999), český spisovatel sci-fi
• Tomáš Vokoun (*1976), český hokejista
• Georg Riedel (*1934), švédský skladatel a jazzový hudebník
• Hana Soukupová (*1985), česká modelka
• Eva Borková (*1938), česká pěstounka, nositelka Medaile Za zásluhy
• Princezna Michael z Kentu (*1945), britská šlechtična

Partnerská města

Tabulka s partnerskými městy

• Carlsbad, USA, 1991
• Cassino, Itálie, 1991
• Viareggio, Itálie
• Kusacu, Japonsko, 1992
• Baden-Baden, Německo, 1998
• Bernkastel-Kues, Německo, 2000
• Varberg, Švédsko, 2004
• Omsk, Rusko, 2006

Literatura

• Stanislav Burachovič: Karlovy Vary a jejich vlastivědné písemnictví, Státní okresní archiv Karlovy Vary 2000, ISBN 80-238-5363-5.
• BURACHOVIČ, Stanislav, WIESER, Stanislav. Encyklopedie lázní a léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-048-9

Související články

• Židovský hřbitov v Karlových Varech

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karlovy Vary ve Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Karlovy Vary ve Wikislovníku

• Magistrát města Karlovy Vary
• Informační server města Karlovy Vary
• Historické snímky Karlových Varů na prirodakarlovarska.cz
• Virtuální prohlídka města Karlovy Vary
• Regionální televizní stanice KTB
• O Karlových Varech (kulturní akce, ubytování...)